

From semiconductors to electric vehicles, governments are identifying the strategic industries of the future and intervening to support them – abandoning decades of neoliberal orthodoxy in the process. Are industrial policies the key to tackling twenty-first-century economic challenges or a recipe for market distortions and lower efficiency?
STANFORD – Měnová politika Evropské centrální banky prošla během pandemie zvláštní proměnou. Celkový přístup banky jako by se řídil něčím jiným než cílem stability cen, což naznačuje, že přijala nový mandát, aniž by to veřejně ohlásila.
Od počátku krize covidu-19 se ECB daří zužovat rozdíl mezi výpůjčními náklady severních a jižních členských států a severo-jižní rozpětí výnosů se tak posouvá na historická minima. Evropa pohlédla do tváře řadě hrozeb pro svou jednotu – od administrativy Donalda Trumpa a revanšistického Kremlu Vladimira Putina po čím dál průbojnější Čínu a populisty domácí provenience –, a tak tvůrci politik v zásadě přijali „zužování rozpětí“ jako nový mandát.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové si zřejmě uvědomují, že nejdůležitější metou, o jejíž dosažení může instituce jako ECB v tomto mezním okamžiku usilovat, je zajištění evropské jednoty a solidarity. Ač to patrně nikdo v bance nepřizná, není mnoho pochyb o tom, že teď působí v oboru ztenčování rozpětí.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in