STANFORD – Měnová politika Evropské centrální banky prošla během pandemie zvláštní proměnou. Celkový přístup banky jako by se řídil něčím jiným než cílem stability cen, což naznačuje, že přijala nový mandát, aniž by to veřejně ohlásila.
Od počátku krize covidu-19 se ECB daří zužovat rozdíl mezi výpůjčními náklady severních a jižních členských států a severo-jižní rozpětí výnosů se tak posouvá na historická minima. Evropa pohlédla do tváře řadě hrozeb pro svou jednotu – od administrativy Donalda Trumpa a revanšistického Kremlu Vladimira Putina po čím dál průbojnější Čínu a populisty domácí provenience –, a tak tvůrci politik v zásadě přijali „zužování rozpětí“ jako nový mandát.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové si zřejmě uvědomují, že nejdůležitější metou, o jejíž dosažení může instituce jako ECB v tomto mezním okamžiku usilovat, je zajištění evropské jednoty a solidarity. Ač to patrně nikdo v bance nepřizná, není mnoho pochyb o tom, že teď působí v oboru ztenčování rozpětí.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Rather than reducing concentrated market power through “disruption” or “creative destruction,” technological innovation historically has only added to the problem, by awarding monopolies to just one or a few dominant firms. And market forces offer no remedy to the problem; only public policy can provide that.
shows that technological change leads not to disruption, but to deeper, more enduring forms of market power.
The passing of America’s preeminent foreign-policy thinker and practitioner marks the end of an era. Throughout his long and extraordinarily influential career, Henry Kissinger built a legacy that Americans would be wise to heed in this new era of great-power politics and global disarray.
reviews the life and career of America’s preeminent foreign-policy scholar-practitioner.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
STANFORD – Měnová politika Evropské centrální banky prošla během pandemie zvláštní proměnou. Celkový přístup banky jako by se řídil něčím jiným než cílem stability cen, což naznačuje, že přijala nový mandát, aniž by to veřejně ohlásila.
Od počátku krize covidu-19 se ECB daří zužovat rozdíl mezi výpůjčními náklady severních a jižních členských států a severo-jižní rozpětí výnosů se tak posouvá na historická minima. Evropa pohlédla do tváře řadě hrozeb pro svou jednotu – od administrativy Donalda Trumpa a revanšistického Kremlu Vladimira Putina po čím dál průbojnější Čínu a populisty domácí provenience –, a tak tvůrci politik v zásadě přijali „zužování rozpětí“ jako nový mandát.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové si zřejmě uvědomují, že nejdůležitější metou, o jejíž dosažení může instituce jako ECB v tomto mezním okamžiku usilovat, je zajištění evropské jednoty a solidarity. Ač to patrně nikdo v bance nepřizná, není mnoho pochyb o tom, že teď působí v oboru ztenčování rozpětí.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in