STANFORD – Měnová politika Evropské centrální banky prošla během pandemie zvláštní proměnou. Celkový přístup banky jako by se řídil něčím jiným než cílem stability cen, což naznačuje, že přijala nový mandát, aniž by to veřejně ohlásila.
Od počátku krize covidu-19 se ECB daří zužovat rozdíl mezi výpůjčními náklady severních a jižních členských států a severo-jižní rozpětí výnosů se tak posouvá na historická minima. Evropa pohlédla do tváře řadě hrozeb pro svou jednotu – od administrativy Donalda Trumpa a revanšistického Kremlu Vladimira Putina po čím dál průbojnější Čínu a populisty domácí provenience –, a tak tvůrci politik v zásadě přijali „zužování rozpětí“ jako nový mandát.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové si zřejmě uvědomují, že nejdůležitější metou, o jejíž dosažení může instituce jako ECB v tomto mezním okamžiku usilovat, je zajištění evropské jednoty a solidarity. Ač to patrně nikdo v bance nepřizná, není mnoho pochyb o tom, že teď působí v oboru ztenčování rozpětí.
STANFORD – Měnová politika Evropské centrální banky prošla během pandemie zvláštní proměnou. Celkový přístup banky jako by se řídil něčím jiným než cílem stability cen, což naznačuje, že přijala nový mandát, aniž by to veřejně ohlásila.
Od počátku krize covidu-19 se ECB daří zužovat rozdíl mezi výpůjčními náklady severních a jižních členských států a severo-jižní rozpětí výnosů se tak posouvá na historická minima. Evropa pohlédla do tváře řadě hrozeb pro svou jednotu – od administrativy Donalda Trumpa a revanšistického Kremlu Vladimira Putina po čím dál průbojnější Čínu a populisty domácí provenience –, a tak tvůrci politik v zásadě přijali „zužování rozpětí“ jako nový mandát.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová a její kolegové si zřejmě uvědomují, že nejdůležitější metou, o jejíž dosažení může instituce jako ECB v tomto mezním okamžiku usilovat, je zajištění evropské jednoty a solidarity. Ač to patrně nikdo v bance nepřizná, není mnoho pochyb o tom, že teď působí v oboru ztenčování rozpětí.