NEW YORK – Evropská centrální banka konečně zavedla politiku kvantitativního uvolňování (QE). Klíčová otázka v tomto stadiu zní, zda Německo dá ECB manévrovací volnost potřebnou k uskutečnění této měnové expanze s dostatečnou smělostí.
QE sice nemůže zajistit dlouhodobý růst, ale může významně přispět k ukončení trvající recese, svírající eurozónu už od roku 2008. Rekordně vysoké hladiny cen akcií v Evropě během tohoto týdne, v očekávání QE, nejenže poukazují na narůstající důvěru, ale jsou i přímým kanálem, jímž měnové uvolnění může povzbudit investice a spotřebu.
Někteří pozorovatelé, například laureát Nobelovy ceny Paul Krugman a bývalý ministr financí USA Larry Summers, nadále pochybují, zda QE skutečně může být účinné. Jak se nedávno vyslovil Krugman, velkou část světové ekonomiky strhuje „deflační vír“ a padající ceny vyvolávají nevyhnutelné spirálovité ubývání poptávky. S tím patrně souhlasí i Světová banka a Mezinárodní měnový fond, neboť obě instituce nedávno o několik příček snížily prognózy růstu.
NEW YORK – Evropská centrální banka konečně zavedla politiku kvantitativního uvolňování (QE). Klíčová otázka v tomto stadiu zní, zda Německo dá ECB manévrovací volnost potřebnou k uskutečnění této měnové expanze s dostatečnou smělostí.
QE sice nemůže zajistit dlouhodobý růst, ale může významně přispět k ukončení trvající recese, svírající eurozónu už od roku 2008. Rekordně vysoké hladiny cen akcií v Evropě během tohoto týdne, v očekávání QE, nejenže poukazují na narůstající důvěru, ale jsou i přímým kanálem, jímž měnové uvolnění může povzbudit investice a spotřebu.
Někteří pozorovatelé, například laureát Nobelovy ceny Paul Krugman a bývalý ministr financí USA Larry Summers, nadále pochybují, zda QE skutečně může být účinné. Jak se nedávno vyslovil Krugman, velkou část světové ekonomiky strhuje „deflační vír“ a padající ceny vyvolávají nevyhnutelné spirálovité ubývání poptávky. S tím patrně souhlasí i Světová banka a Mezinárodní měnový fond, neboť obě instituce nedávno o několik příček snížily prognózy růstu.