MNICHOV – Evropská centrální banka se 12. září rozhodla zahájit další program nákupů aktiv a má v plánu naneurčito kupovat nové cenné papíry za 20 miliard eur měsíčně, za použití téže struktury jako v minulosti. Rozhodnutí nebylo jednomyslné: němečtí, francouzští, nizozemští, rakouští a estonští radní ECB do jednoho vyjádřili ostrý nesouhlas s dalším kvantitativním uvolňováním (QE).
Prezident ECB Mario Draghi tvrdí, že většina hlasující pro další uvolňování byla tak velká, že ani nebylo nutné sčítat hlasy. Co na tom, že země oponující rozhodnutí drží 56 % splaceného základního kapitálu ECB a představují 60 % výstupu eurozóny. Při sečtení krajanů v Radě guvernérů ECB však mají pouze sedm z 25 možných hlasů (podléhajících rotaci hlasovacích práv). Draghi tedy měl většinu, ale ta představovala zcela jasnou menšinu vlastního kapitálu ECB. To vyvolává značné znepokojení nad postupem rozhodování v Radě guvernérů.
Obavy jsou o to víc na místě, uvážíme-li, že americký prezident Donald Trump si hlasitě stěžuje na implikovanou kurzovní politiku plynoucí z nákupů aktiv uskutečňovaných ECB. Má kus pravdy. Draghi samozřejmě trvá na tom, že ECB „necíluje“ směnný kurz. To je sice pravda, ale o to vůbec nejde. Kupováním dlouhodobých cenných papírů centrální banky eurozóny opět vyvolají měnovou devalvaci. Ostatně právě tento účinek pravděpodobně hraje dominantní úlohu při stimulaci ekonomické aktivity.
MNICHOV – Evropská centrální banka se 12. září rozhodla zahájit další program nákupů aktiv a má v plánu naneurčito kupovat nové cenné papíry za 20 miliard eur měsíčně, za použití téže struktury jako v minulosti. Rozhodnutí nebylo jednomyslné: němečtí, francouzští, nizozemští, rakouští a estonští radní ECB do jednoho vyjádřili ostrý nesouhlas s dalším kvantitativním uvolňováním (QE).
Prezident ECB Mario Draghi tvrdí, že většina hlasující pro další uvolňování byla tak velká, že ani nebylo nutné sčítat hlasy. Co na tom, že země oponující rozhodnutí drží 56 % splaceného základního kapitálu ECB a představují 60 % výstupu eurozóny. Při sečtení krajanů v Radě guvernérů ECB však mají pouze sedm z 25 možných hlasů (podléhajících rotaci hlasovacích práv). Draghi tedy měl většinu, ale ta představovala zcela jasnou menšinu vlastního kapitálu ECB. To vyvolává značné znepokojení nad postupem rozhodování v Radě guvernérů.
Obavy jsou o to víc na místě, uvážíme-li, že americký prezident Donald Trump si hlasitě stěžuje na implikovanou kurzovní politiku plynoucí z nákupů aktiv uskutečňovaných ECB. Má kus pravdy. Draghi samozřejmě trvá na tom, že ECB „necíluje“ směnný kurz. To je sice pravda, ale o to vůbec nejde. Kupováním dlouhodobých cenných papírů centrální banky eurozóny opět vyvolají měnovou devalvaci. Ostatně právě tento účinek pravděpodobně hraje dominantní úlohu při stimulaci ekonomické aktivity.