Východoasijské ostrovy nacionalistických fantazií

TOKIO – Moc na to nevypadají, těch několik málo neobydlených skal ve Východočínském moři mezi Okinawou a Tchaj-wanem a těch pár pidiostrůvků v Japonském moři, které obývá jen hrstka na odiv stavěných rybářů a několik důstojníků jihokorejské pobřežní hlídky. Na ty první, kterým v Japonsku říkají Senkaku a v Číně Tiao-jü-tchaj, si dělají nároky Čína, Japonsko a Tchaj-wan; ty druhé, jimž se v Japonsku říká Takešima a v Koreji Tokdo, si nárokují Jihokorejská republika a Japonsko.

Tyto drobné skalní výčnělky mají nevelkou materiální hodnotu, avšak spor o jejich vlastnictví přesto vedl k velké mezinárodní rozmíšce. Došlo na odvolávání velvyslanců a po celé Číně se konaly mohutné protijaponské demonstrace, které napáchaly škody na Japoncích i na jejich majetku. Mezi Tokiem a Soulem létají výhrůžky. Mluví se dokonce i o vojenské akci.

Historická fakta se přitom zdají docela prostá. Japonsko se ostrovů zmocnilo v rámci svého projektu budování císařství po čínsko-japonské válce v roce 1895 a po anexi Koreje v roce 1905. Předchozí příslušnost ostrovů je nejasná; na Takešimě/Tokdo působili rybáři z Japonska a v císařské Číně panovalo jisté povědomí o ostrovech Senkaku/Tiao-jü tchaj. Žádný stát však nevznesl oficiální nárok.

https://prosyn.org/CaRZJkBcs