4

Tajemství dubajského úspěchu

DUBAJ – Jak se vlády napříč Blízkým východem snaží zbavit závislosti na přírodních zdrojích a vytvořit diverzifikované, odolné ekonomiky, měly by si vzít ponaučení z Dubaje. Ta má za sebou pozoruhodný příběh.

Během necelé generace se Dubaj transformovala ve významné centrum investic, obchodu a špičkové kultury. Přestože ji globální finanční krize roku 2008 tvrdě zasáhla (vzhledem k její citlivosti na nafouklé ceny realit), městský stát se rychle zotavil, jak dokládají nabídky na pořádání událostí, jako je Světová výstava 2020.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Jak se Dubaji podařilo nejen přežít následky krize, ale vzkvétat, zasluhuje hlouběji prozkoumat. Letos v létě jsem se proto začal zabývat takzvaným dubajským modelem odolného růstu a obtížemi, které jej mohou čekat v budoucnu. V rámci výzkumu jsem vedl přes 40 hloubkových rozhovorů s vládními představiteli a podnikatelskými elitami a svá zjištění jsem zpřesnil sekundárními zdroji údajů.

Růst a odolnost Dubaje lze připsat tamnímu „modelu ABS“: atraktivitě, budování značky a státem řízenému rozvoji. Tato třísložková dubajská strategie předchází havárii tamní rozvojové agendy i během ekonomických krizí, tak jako antiblokovací brzdový systém v autě brání v nebezpečných situacích smyku.

Co se týče státem řízeného rozvoje, v tom je přístup Dubaje pro státy Perského zálivu typický. Tamní společnost se drží kmenových tradicí, které její vládnoucí elitě, v čele s královskou rodinou, umožňují rodičovskou a všemocnou roli při určování směru a podoby hospodářského rozvoje. Znamená to, že „Dubaj, s.r.o.“ se dokáže rychle a hladce přizpůsobovat měnícím se ekonomickým okolnostem.

Dubaji se občas přezdívá Singapur pouště, protože podobně jako Singapur zažívá enormní státem řízený hospodářský růst a těží z proaktivního, vizionářského vedení, které malý městský stát s omezenými přírodními zdroji proměnilo ve významné mezinárodní entrepôt.

Dubaj navíc odvádí dobrou práci při budování vlastní značky, aby byla atraktivní pro zahraniční investice a pracovní síly, jež potřebuje k naplnění své růstové ambice. Dubaj podobně jako New York, Šanghaj a Las Vegas, metropole posilující svou image prostřednictvím architektury, dává najevo novátorsky orientovanou identitu svou městskou tváří a panoramatem, v němž je zhruba 150 mrakodrapů – víc než v jiných městech s výjimkou New Yorku a Hongkongu.

Dubaj má rovněž první kancelářskou budovu z 3D tiskárny, ohromující umělé ostrovy, jediný „sedmihvězdičkový hotel“ (jeho vlastní označení) na světě, obchodní centra spojená s akvárii, lyžařskou halu, zařízení pro seskoky volným pádem a řadu ikonických budov a zábavních parků. Pořádá také světově nejnákladnější koňské dostihy a další okázalé sportovní události.

Značku Dubaje dále upevňuje její politická stabilita, bezpečnost, tolerance, kulturní rozmanitost a vysoká životní úroveň, které působí jako magnet na kvalifikované emigranty z celého světa. Nadto emirát prostřednictvím zvláštních ekonomických zón, jimž se málokdo dokáže vyrovnat, vábí zahraniční investory.

V dosahu čtyřhodinového letu kolem Dubaje žijí dvě miliardy lidí, a tak není divu, že se stala podmanivou destinací pro návštěvníky i investory. Jak uvedla jedna podnikatelka, se kterou jsem rozmlouval, „Dubaj má všechny ingredience mimořádně populární atrakce pro investory i turisty z celého světa,“ kam „touží vycestovat značný počet mladých Arabů a žít tu ‚dubajský sen‘“.

Svou konkurenční výhodu Dubaj završuje vábením vysoce kvalifikovaných pracujících a investic na nastavení trhu práce, přivádějící i zahraniční dělníky s nižší kvalifikací, kteří jsou palivem pro motory růstu. Závislost na pracujících ze zahraniční by ale časem mohla narážet na strukturální problémy. Během zlých časů firmy sice mohou pracovníky rychle propouštět, to však vede k nedostatku pracovních sil, jakmile se podmínky zlepší. Obzvlášť u pracovníků s vysokou kvalifikací trvá déle je přilákat než se jich zbavit.

Další riziko spočívá v tom, že ačkoliv se emirát těší dlouhému období politické a ekonomické stability, významný regionální otřes by zahraniční pracovníky všech schopností mohl přimět k úprku, bez ohledu na příslib vysokých výdělků a atraktivního životního stylu. Závislost na pracovnících ze zahraniční tedy ohrožuje dlouhodobou ekonomickou schopnost Dubaje přestát budoucí šoky.

Vědomi si těchto potenciálních rizik, dubajští lídři nedávno schválili komplexní plán hluboké změny vzdělávání s cílem rozvíjet místní lidský kapitál. Dubajský vládce, šejch Muhammad ibn Rašíd, řekl: „Těšíme se, že vychováme nové pokolení studentů, kteří budou vybaveni k používání nástrojů budoucnosti.“

Bude pravděpodobně trvat nejméně jednu generaci, než reformy vzdělávání přinesou výsledky. Singapuru se realizací rozsáhlých investic do vzdělávání a určením dovršeného postsekundárního vzdělání za národní prioritu nakonec podařilo vychovat si základnu domácích talentů s vysokou kvalifikací. Tento městský stát se dnes umisťuje na předních příčkách ve výsledcích testů z přírodních věd a matematiky.

Model ABS vysvětluje ekonomickou odolnost Dubaje a její rychlé zotavení po globální finanční krizi. Pomáhá ale emirátu též korigovat jeho strategii, aby zohledňovala nové výzvy. Tak jako ABS v autě usnadňuje řidiči brzdit nebo zatáčet, aby se vyhnul nebezpečným překážkám, i státem řízený rozvojový aparát Dubaje dokáže přeskupit činnosti posilující atraktivitu a značku v souladu s jejími růstovými cíli a měnícími se okolnostmi na Blízkém východě i mimo něj.

Fake news or real views Learn More

Na druhou stranu, pokud se vládě nepodaří spravit tamní strukturální problém – nízkou úroveň rozvoje domácího lidského kapitálu –, bude v zásadě řídit nebezpečnější vozidlo, s nímž bude těžší, ne-li nemožné vyhýbat se překážkám, aniž by se kola dostávala do smyku.

Z angličtiny přeložil David Daduč