ŽENEVA – Bezpilotní letadla (UAV) vystupují v posledních letech jak ve snech, tak v nočních můrách lidí po celém světě. V dubnu ohlásilo námořnictvo Spojených států experimentální program jménem LOCUST (Low-Cost UAV Swarming Technology – nízkonákladová technologie rojových bezpilotních letadel), u kterého se slibuje „autonomní ovládnutí protivníka,“ čímž se „poskytne námořnictvu rozhodující taktická výhoda.“ S takovým jménem a cílem – i vzhledem k nevyrovnaným dosavadním výsledkům dronové války z etického hlediska – není příliš překvapivé, že je mnoho lidí znepokojeno pokračující proliferací létajících robotů.
Průmyslové využití nižšího nebe však zůstává k dispozici. Více než tři miliony lidí jsou denně ve vzduchu. Každé větší lidské město je s jiným propojeno leteckým transportem. Čínský výrobce bezpilotních letadel DJI usiluje o ohodnocení ve výší 10 miliard dolarů. Nákladní drony se v nadcházejících letech rozrostou v ještě větší průmyslové odvětví a to jednoduše proto, že budou díky absenci váhy lidského personálu a život podporujících systémů létat levněji, avšak při stejné rychlosti a bezpečí.
V bohatých zemích se prvotní zájem v nákladních dronech soustředil na tzv. poslední míli – de facto doručení zásilky přímo na trávník domu. Větší příležitosti však tkví v létání středních vzdáleností v chudších zemích. Zhruba 800 milionů lidí po celém světě má omezený přístup k záchranným službám a to se v dohledné budoucnosti nezmění, protože nebude dost peněz na výstavbu silnic. Díky provozu středně velkých dronů na střední vzdálenosti do těchto izolovaných komunit by nákladní drony mohly zachraňovat životy a vytvářet pracovní místa.
ŽENEVA – Bezpilotní letadla (UAV) vystupují v posledních letech jak ve snech, tak v nočních můrách lidí po celém světě. V dubnu ohlásilo námořnictvo Spojených států experimentální program jménem LOCUST (Low-Cost UAV Swarming Technology – nízkonákladová technologie rojových bezpilotních letadel), u kterého se slibuje „autonomní ovládnutí protivníka,“ čímž se „poskytne námořnictvu rozhodující taktická výhoda.“ S takovým jménem a cílem – i vzhledem k nevyrovnaným dosavadním výsledkům dronové války z etického hlediska – není příliš překvapivé, že je mnoho lidí znepokojeno pokračující proliferací létajících robotů.
Průmyslové využití nižšího nebe však zůstává k dispozici. Více než tři miliony lidí jsou denně ve vzduchu. Každé větší lidské město je s jiným propojeno leteckým transportem. Čínský výrobce bezpilotních letadel DJI usiluje o ohodnocení ve výší 10 miliard dolarů. Nákladní drony se v nadcházejících letech rozrostou v ještě větší průmyslové odvětví a to jednoduše proto, že budou díky absenci váhy lidského personálu a život podporujících systémů létat levněji, avšak při stejné rychlosti a bezpečí.
V bohatých zemích se prvotní zájem v nákladních dronech soustředil na tzv. poslední míli – de facto doručení zásilky přímo na trávník domu. Větší příležitosti však tkví v létání středních vzdáleností v chudších zemích. Zhruba 800 milionů lidí po celém světě má omezený přístup k záchranným službám a to se v dohledné budoucnosti nezmění, protože nebude dost peněz na výstavbu silnic. Díky provozu středně velkých dronů na střední vzdálenosti do těchto izolovaných komunit by nákladní drony mohly zachraňovat životy a vytvářet pracovní místa.