0

Drony pro vývoj

ŽENEVA – Bezpilotní letadla (UAV) vystupují v posledních letech jak ve snech, tak v nočních můrách lidí po celém světě. V dubnu ohlásilo námořnictvo Spojených států experimentální program jménem LOCUST (Low-Cost UAV Swarming Technology – nízkonákladová technologie rojových bezpilotních letadel), u kterého se slibuje „autonomní ovládnutí protivníka,“ čímž se „poskytne námořnictvu rozhodující taktická výhoda.“ S takovým jménem a cílem – i vzhledem k nevyrovnaným dosavadním výsledkům dronové války z etického hlediska – není příliš překvapivé, že je mnoho lidí znepokojeno pokračující proliferací létajících robotů.

Průmyslové využití nižšího nebe však zůstává k dispozici. Více než tři miliony lidí jsou denně ve vzduchu. Každé větší lidské město je s jiným propojeno leteckým transportem. Čínský výrobce bezpilotních letadel DJI usiluje o ohodnocení ve výší 10 miliard dolarů. Nákladní drony se v nadcházejících letech rozrostou v ještě větší průmyslové odvětví a to jednoduše proto, že budou díky absenci váhy lidského personálu a život podporujících systémů létat levněji, avšak při stejné rychlosti a bezpečí.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

V bohatých zemích se prvotní zájem v nákladních dronech soustředil na tzv. poslední míli – de facto doručení zásilky přímo na trávník domu. Větší příležitosti však tkví v létání středních vzdáleností v chudších zemích. Zhruba 800 milionů lidí po celém světě má omezený přístup k záchranným službám a to se v dohledné budoucnosti nezmění, protože nebude dost peněz na výstavbu silnic. Díky provozu středně velkých dronů na střední vzdálenosti do těchto izolovaných komunit by nákladní drony mohly zachraňovat životy a vytvářet pracovní místa.

Nákladní drony ztělesňují to, co prezident Světové banky Jim Yong Kim nazývá “věda doručení.” Víme, co potřebujeme doručit: řešení k mnoha naléhavým problémům již existuje. Otázkou je jak to doručit.

K zodpovězení této otázky se spojili humanitární pracovníci, vědci z oblasti robotiky, architekti, logistici a další v nové iniciativě nazvané Red Line – konsorcium se sídlem ve Švýcarsku, které má sloužit k urychlení vývoje záchranných nákladních dronů a vystavět první světová letiště pro drony – v Africe.

Zní to mírně techno-utopicky, nebo přinejmenším jako obrovské plýtvání zdroji. Koneckonců, zkušenosti nejúspěšnějších rozvojových organizací naznačují, že bychom ohledně smysluplného přínosu pokročilých technologií pro chudé měli být skeptičtí. Ano, klesající náklady na výpočetní výkon vytváří sice vyšší účinnost, zejména u smartphonů a související sky-fi konektivitě. Jde však pouze o prvoplánově atraktivní zařízení. Jsou to nudné věci jako nízkonákladové školení učitelů, zdravotní péče či učňovství, které dělají skutečné výsledky pro chudé.

Z tohoto důvodu upřednostňuje mnoho rozvojových expertů „skromné inovace“ nad technologií. BRAC, největší světová nezisková rozvojová organizace se sídlem v Bangladéši, má 1,3 milionů dětí zapsaných ve školách o jedné místnosti – a stěží nějaký laptop v dohledu.

Proč být tedy optimisty ohledně nákladních dronů? Silicon Valley mluví o funkci dronu jako o „rozkládání,“ ale jeden z důvodů co mluví ve prospěch nákladních dronů tkví právě v tom, že rozkládající vůbec nejsou. Naopak, mohou rozšířit již existující distribuční sítě ve vzdálených regionech Afriky, Asie a Latinské Ameriky, kde jsou chudoba a nemoci všudypřítomné, vzdálenosti velké a cesty se nikdy stavět nebudou.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Nákladní drony jsou dobře uzpůsobeny zejména pro tzv. model doručení lokálním agentem. Firmy a organizace prokázaly, že v těžko dostupných oblastech Afriky a jižní Asie jsou ženy, které jsou proškoleny jako mikro-podnikatelé, v nejlepší pozici pro doručování základního zboží a služeb do jejich vesnic, i když disponují pouze omezenou gramotností a formálním vzděláním. Kupříkladu komunitní zdravotní pracovníci BRAC pracují výhradně na bázi mikro-franchisingu, kdy peníze vydělávají na maržích prodejů základních komodit, jako jsou odčervovací léky, antimalarika a antikoncepce.

Ačkoliv nákladní drony nikdy nenahradí pozemní transport, mohou zajistit, že se životně důležité zboží a služby dostanou tam, kde je jich třeba. Mobilní telefony se v Africe ujaly proto, že to byla technologie výrazně levnější, než by byla výstavba pevných linek. To stejné by se dalo říci o dnešních afrických silnicích. Stejně jako mobilní telefony se mohou nákladní drony ukázat vzácné nástroj: zařízení, které pracuje pro ty, co ho nejvíce potřebují.