0

Zubožené Spojené státy?

Větší část uplynulého desetiletí kázala Amerika světu, jak je její ekonomika dokonalá. Jak je orientovaná na konkurenci, jak uvolňuje regulaci práce, jak jednoduchou má záchrannou sociální síť a jak to všechno prý přispívá k její dynamice a vyššímu růstu.

Kontinentální Evropa měla americký model následovat a liberalizovat své pracovní trhy, aby podniky, které chtějí nabírat nové síly, přitom neztrácely peníze a aby se mzdy zaměstnanců, kteří si najdou novou práci, nesnížily o zkrácené sociální dávky. Japonci měli zestátnit ztráty, které vykázal tamní bankovní trh poté, co praskla japonská bublina, a zase reprivatizovat ty jeho části, které by mohly mít šanci uspět, a zbytek zlikvidovat. Východoasijským tygrům bylo doporučeno opustit německo-japonský finanční systém, založený na univerzálním bankovnictví, a přijmout model anglosaský, založený na likvidních finančních trzích. K tomu ještě dostali hubováno za to, že nedostatečně regulují své finanční systémy.

Další rozvojové země si vyslechly, že jejich obchodní bariéry, jejich libování si v inflačním finančnictví, jejich neschopnost zabránit daňovým únikům a jejich vlády slabé na to, aby vymáhaly majetková a smluvní práva i vůči místní honoraci, organizovaným zlodějům a hlavně vůči funkcionářům z vlastních řad, jim nedovolují užívat si z nového globalizovaného rohu ekonomické hojnosti.

Teď nastal čas odplaty, kdy svět může kázat Americe, jak napravit její už ne tak dokonalou ekonomiku. Může však taková kritika být konstruktivní? Nebude to jen nával (příjemný, to jistě) škodolibosti?