Spojené státy chtějí, aby se svět na dárcovské schůzce, která se má v říjnu konat v Madridu, zaručil miliardami dolarů na obnovu Iráku. Odpovědí světového společenství by mělo být jednoznačné ,,Ne!" Dlouhodobá obnova Iráku nevyžaduje zahraniční finanční pomoc. Vyžaduje politickou dohodu a ta bude možná pouze po stažení americké okupační armády. Miliardy dolarů, které USA požadují, by měly směřovat na skutečně naléhavé globální potřeby, jako je boj proti AIDS či hladomoru.
Bushova administrativa pravděpodobně rozpoutala válku proti Iráku proto, že měla v úmyslu učinit z této země novou základnu pro dlouhodobé vojenské operace v oblasti Perského zálivu. Po teroristických útocích na USA v září 2001 chtěla americká administrativa stáhnout své jednotky ze Saúdské Arábie a jako novou dlouhodobou operační základnu si podle všeho zvolila Irák. Právě proto se podle mého názoru Amerika tak silně staví proti rychlému předání suverenity Iráčanům. Skutečně suverénní Irák by totiž mohl Američanům sdělit, aby se stáhli ze země.
Dokud Spojené státy zůstanou v Iráku okupační silou, politická stabilita zde bude nepravděpodobná. A bez politické stability je nepravděpodobné také hospodářské zotavení Iráku. Mnozí Iráčané pokládají USA za koloniálního okupanta, a američtí vojáci jsou proto terčem útoků nejen ze strany oddaných stoupenců Saddáma Husajna, ale i nejrůznějších iráckých nacionalistů nebo arabských bojovníků ze sousedních zemí.
Spojené státy chtějí, aby se svět na dárcovské schůzce, která se má v říjnu konat v Madridu, zaručil miliardami dolarů na obnovu Iráku. Odpovědí světového společenství by mělo být jednoznačné ,,Ne!" Dlouhodobá obnova Iráku nevyžaduje zahraniční finanční pomoc. Vyžaduje politickou dohodu a ta bude možná pouze po stažení americké okupační armády. Miliardy dolarů, které USA požadují, by měly směřovat na skutečně naléhavé globální potřeby, jako je boj proti AIDS či hladomoru.
Bushova administrativa pravděpodobně rozpoutala válku proti Iráku proto, že měla v úmyslu učinit z této země novou základnu pro dlouhodobé vojenské operace v oblasti Perského zálivu. Po teroristických útocích na USA v září 2001 chtěla americká administrativa stáhnout své jednotky ze Saúdské Arábie a jako novou dlouhodobou operační základnu si podle všeho zvolila Irák. Právě proto se podle mého názoru Amerika tak silně staví proti rychlému předání suverenity Iráčanům. Skutečně suverénní Irák by totiž mohl Američanům sdělit, aby se stáhli ze země.
Dokud Spojené státy zůstanou v Iráku okupační silou, politická stabilita zde bude nepravděpodobná. A bez politické stability je nepravděpodobné také hospodářské zotavení Iráku. Mnozí Iráčané pokládají USA za koloniálního okupanta, a američtí vojáci jsou proto terčem útoků nejen ze strany oddaných stoupenců Saddáma Husajna, ale i nejrůznějších iráckých nacionalistů nebo arabských bojovníků ze sousedních zemí.