17

Zahraničně-politické výzvy Donalda Trumpa

CAMBRIDGE – Čerstvě zvolený americký prezident Donald Trump během své kampaně zpochybnil aliance a instituce, které podepírají liberální světový řád, ale zároveň vyslovil několik konkrétních politik. Zřejmě nejdůležitější otázka, kterou jeho vítězství vyvolalo, zní, jestli dlouhá fáze globalizace, která započala na konci druhé světové války, skutečně skončila.

Nutně to tak být nemusí. I kdyby obchodní dohody typu Transpacifického partnerství a TTIP ztroskotaly a ekonomická globalizace se zpomalila, technologie podporují ekologickou, politickou a společenskou globalizaci formou klimatických změn, přeshraničního terorismu a migrace – ať se to Trumpovi líbí nebo ne. Světový řád je víc než jen ekonomika a Spojené státy zůstávají jeho stěžejní součástí.

Američané často dost dobře nevědí, kde je na světě jejich místo. Oscilujeme mezi triumfalismem a poraženectvím. Když Sověti vypustili v roce 1957 sputnik, mysleli jsme si, že jsme v úpadku. V 80. letech jsme si mysleli, že Japonci měří tři metry. A po velké recesi z roku 2008 se mnoho Američanů mylně domnívalo, že Čína začala být mocnější než Spojené státy.

Navzdory Trumpově předvolební rétorice USA nejsou v úpadku. Vzhledem k imigraci jsou jedinou velkou rozvinutou zemí, která do poloviny století nebude trpět demografickým poklesem, její závislost na dovozu energií se spíše zmenšuje, než aby rostla, stojí v popředí vývoje významných technologií (bio, nano, informačních), které budou utvářet podobu světa v tomto století, a jejich univerzity vévodí světovým žebříčkům.