0

Donald Rumsfeld a chytrá moc

Donald Rumsfeld, americký ministr obrany, nedávno promluvil o globální válce proti teroru Bushovy administrativy. „V této válce se některé z nejzásadnějších bitev nemusí odehrávat v horách Afghánistánu ani v ulicích Iráku, ale v redakcích New Yorku, Londýna, Káhiry a dalších míst. Naši nepřátelé se dovedně přizpůsobili vedení válek v mediálním věku, což se ale nám z větší části nezdařilo.“

Je dobrou zprávou, že Rumsfeld si začíná uvědomovat, že v boji proti terorismu nelze zvítězit pouze tvrdou vojenskou mocí. Špatnou zprávou je to, že stále nerozumí měkké moci – schopnosti dosáhnout svého nikoli pomocí donucování, ale přitažlivosti. Jak o Rumsfeldově projevu poznamenal list The Economist, „až donedávna jednoduše takové zaměření na ‚měkkou moc‘ považoval za, inu, změkčilost – za součást appeasementu terorismu ‚staré Evropy‘.“

Teď si Rumsfeld konečně uvědomuje význam umění vydobýt si srdce a duše lidí, ale, jak se vyjádřil The Economist, „značná část jeho projevu se věnovala tomu, jak by Amerika pomocí slizkého PR mohla zvítězit v propagandistické válce.“ Jinými slovy, při svalování viny za americké problémy na média Rumsfeld zapomněl na první pravidlo marketingu: máte-li ubohý produkt, neprodá jej ani nejlepší reklama.

Rumsfeldova nedůvěra k evropskému přístupu obsahuje zrnko pravdy. Evropa využívá přitažlivosti své Unie k dosažení cílů, o které jí jde, tak jako USA jednají, jako by jejich vojenské prvenství dokázalo vyřešit všechny problémy. Je však chybou spoléhat přespříliš jen na tvrdou nebo jen na měkkou moc. Schopnost účinně je kombinovat představuje „chytrou moc“.