0

Nad Dauhá neplačte

CAMBRIDGE – Podepíšou, nebo nepodepíšou? Dohodnou se konečně ministři obchodu z celého světa na podpisu mnohostranné obchodní dohody, která sníží zemědělské dotace a průmyslová cla, anebo se rozejdou s prázdnýma rukama? Tato sága trvá už od listopadu 2001, kdy bylo v katarském Dauhá zahájeno současné kolo vyjednávání, které už mnohokrát stoupalo k cíli, propadalo se, bezmála krachovalo, prodlužovalo se.

Poslednímu kolu rozhovorů v Ženevě se opět nezdařilo dosáhnout dohody. Soudě podle toho, co říká finanční tisk a někteří ekonomové, v sázce už nemohlo být víc.

Dovršíte-li takzvané „rozvojové kolo“ zdárně, pozvednete z bídy stovky milionů zemědělců v chudých zemích a zajistíte, že globalizace přežije. Selžete-li, uštědříte systému světového obchodu bezmála smrtelnou ránu a rozdmýcháte deziluzi na jihu a protekcionismus na severu. A jak nám úvodníky spěšně připomínají, riziko negativního vývoje je obzvlášť veliké v době, kdy světová finanční soustava je otřesena krizí podřadných hypoték a Spojené státy vstupují do recese.

Pohlédneme-li ale na agendu z Dauhá méně zaujatýma očima, začneme se podivovat k čemu všechen ten poprask. Pravda, politiky zemědělských subvencí v bohatých zemích mají tendenci snižovat světové ceny a společně s nimi i příjmy zemědělských producentů v rozvojových zemích. U většiny zemědělských výrobků ale útlum těchto subvencí bude mít pravděpodobně jen skromný účinek na světové ceny – nanejvýš několik procentních bodů. Ve srovnání s překotným zvýšením cen, které v poslední době světové trhy zažily, jde o drobnost, která by se každopádně ztrácela ve vysoké proměnlivosti, jíž tyto trhy běžně podléhají.