Vnitřní špionáž a čínská politika

Čínský premiér a muž číslo tři čínské politiky, Ču Žung-ťi a druhý nejvyšší politický vůdce země, Li Pcheng si začali vyměňovat obvinění z korupce. Tato nařčení jsou, jak jinak, produktem čínských výzvědných služeb. A to čínská tajná policie dnes pracuje přesčas; snaží se totiž udržet krok s několika miliony čínských uživatelů internetu. Nic z této horlivosti není ale pro Čínu novinkou.

Paranoia, donašečství, a vnitřní vyzvědačství jsou pro komunistickou vládu tak neodmyslitelné, že jen málo lidí překvapí rozsah operací místní tajné policie. Špehování přesto do Číny nepřišlo ani s počítačovou ani s Mao Ce-tungovou kulturní revolucí. Přímou souvislost s rozsáhlými strukturami vnitřní špionáže mají mnohdy také nejtemnější období dlouhých čínských dějin. Takový systém pak bývá nejen předzvěstí tyranie, ale i nestability země.

Tajná policie má v Číně opravdu hluboké kořeny. Pod názvem Tung Čchang, čili „Východní dílna“, je známa vnitřní výzvědná služba císaře dynastie Ming Čchenga Cu (1403-1424). Zaměstnávala eunuchy, kteří se zodpovídali přímo císaři. Čcheng Cu touto „agenturou“ obcházel státní úřady a pronásledoval nespočet nevinných lidí, kteří ho urazili. Vláda císaře Čchenga Cu je jedním z nejčernějších údobí čínské historie.

https://prosyn.org/zsGzrhccs