0

Má Clinton zásluhu na prosperitě USA?

Jednou ze zásadních otázek letošních prezidentských voleb bude, zda prosperita Spojených států amerických byla výsledkem politiky Clintonovy vlády či zda pramení z hlubších změn vyvolaných například rozmachem nových technologií a globalizací. Jinými slovy: má na rozkvětu dnešní Ameriky větší zásluhu Bill Gates nebo Bill Clinton?

Ekonomické úspěchy osmi let Clintonovy vlády jsou nepochybné. Amerika momentálně prožívá nejdelší souvislou ekonomickou expanzi v dějinách, která dnes trvá již více než devět let. Ekonomický růst v letech 1992 až 1999 dosahoval v průměru 3,9 procent za rok, tedy o mnoho více než 2,9% roční růst v období mezi lety 1980 – 1992. Procento nezaměstnanosti – v současné sobě pohybující se okolo 4 % - je nejnižší za posledních třicet let. Americký burzovní trh je proslulý svým výkonem; jeho kapitálové zisky od roku 1996 dosahují částky celkem sedmi bilionů dolarů.

Tento růst pochopitelně nelze přičítat jen aktivitám vlády. Clintonova „administation“ byla přesto čímsi více než jen netečným pozorovatelem. Prezident Clinton si totiž uvědomil existenci velmi užitečného dědictví – úspěchů politiky předchozích vlád, ale také globálních trendů a vědeckých a technických novinek – a umně ho využil k sestavení vlády velmi dobře uzpůsobené pro prostředí informační ekonomiky. Jeho vláda si zasluhuje uznání jak za politiku, jíž propagovala, tak za omyly, jimž se vyhnula.

Nejprve se zblízka podívejme na ono dědictví. Konec studené války byl pro Clintona skvělým výchozím bodem, neboť Spojeným státům dovolil omezit výdaje na zbrojení asi o 2,5 procenta HDP (ve srovnání mezi lety 1990 a 2000), což v ročním přepočtu činí asi 225 milionů dolarů. Díky této skutečnosti mohl Clinton docela bezbolestně snížit rozpočtový deficit státu. Druhým dědictvím bylo pružné, deregulované hospodářství s poměrně nízkými marginálními daňovými sazbami – odkaz reaganovsko-bushovské éry. Třetím dědictvím byla nízká inflace.