0

Má kapitalismus budoucnost?

NEW YORK – Rok 2008 se chýlí ke konci a mnoho Evropanů začalo hovořit o konci kapitalismu. Zapomínají, že kapitalismus vampnbsp;Evropě už ve 30. letech jednou ustoupil – mnohdy násilným způsobem – centrálnímu plánování a korporativismu a vampnbsp;80. letech byl oživen pouze vampnbsp;hrstce zemí.

Ve světle současné finanční krize – poslední vampnbsp;řadě krizí, které kapitalismus zažil – je fér klást si otázku, zda výhody kapitalismu, jsou-li jaké, převažují jeho náklady. Ačkoliv se Marx vyznal ze značného obdivu ke kapitalismu, dnes se objevují tvrzení, že to dobré vampnbsp;něm obsažené – totiž podnikatelský duch – lze geneticky upravit vampnbsp;jiný typ systému, a to bez destruktivity, kampnbsp;níž je kapitalismus náchylný.

Kapitalismus byl zpočátku obdivován za to, že je „progresivní“, jak to formuloval Marx. Jakmile jednou vzrostla produktivita, už znovu neklesla. A když se kolem roku 1820 začal postupně rodit finanční kapitalismus, nastal vzestup produktivity vampnbsp;jedné evropské zemi za druhou – ve Velké Británii, Belgii, Francii, Německu a Rakousku. Produktivita se ještě více zrychlila i ve Spojených státech, kde začala růst už dříve. Skrovná historická data, která jsou kampnbsp;dispozici pro analýzu, naznačují, že zhruba kolem roku 1820 nabraly podobný směr také mzdy (očištěné o inflační vzedmutí vampnbsp;předchozích desetiletích i o deflaci vampnbsp;desetiletích následujících).

Dnes existuje respektovaná názorová škola, která zpochybňuje, že růst produktivity nad rámec nesmírně vysokých úrovní, jež dnes zažíváme, má významnou hodnotu ve srovnání se strašlivými náklady, které jsou ve většině diskusí pokládány za danou věc. Podle mého názoru i empirického výzkumu však tato módní hypotéza nemůže obstát.