Jeb Hensarling Bloomberg/Getty Images

Fungoval by Hensarlingův „sjezd“ z Dodda-Franka?

CAMBRIDGE – Jeb Hensarling, republikánský předseda Výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů USA, minulý měsíc v Newyorském ekonomickém klubu přednesl obsáhlý projev, v němž navrhl zásadní změnu americké finanční regulace. Finanční krizi dal Hensarling za vinu regulátorům a vyvinil z ní Wall Street, odsoudil vládou financované sanace bank, Doddovu-Frankovu legislativu z roku 2010, která zavedla finanční reformu, vylíčil jako uchvácení moci a vyzval k posílení dohledu Kongresu USA nad Federálním rezervním systémem.

Politicky nemá většina Hensarlingových návrhů šanci projít, ani s podporou, kterou jim teď projevil stranicky znějící dokument sněmovního výboru pro bankovnictví a příznivé hodnocení ve Wall Street Journal. (Ke schválení by musely získat 60 hlasů v senátu a podpis prezidenta.) Demokraté už je zostra kritizovali jako příliš riskantní a nakloněné bankám – což ve značné míře platí. Přesto jedna z Hensarlingových myšlenek stojí za úvahu: řečeno jeho slovy, „sjezd z dálnice“ Doddovy-Frankovy regulace pro banky ochotné zvýšit svůj disponibilní kapitál.

Vraťme se na okamžik k základům. Vláda ručí za bankovní vklady, protože selhání banky může poškodit celou ekonomiku. To vytváří morální hazard, neboť banky, usilující o vysoké zisky akcionářů, začnou přistupovat laxně ke správě peněz, které se stávají v zásadě veřejnými. Není jim nepříjemné podstupovat velká rizika, protože když prohrají, jednoduše banku předají vládě, aby vyplatila vkladatele a další věřitele. Pokud ovšem vyhrají, společně s akcionáři se podělí o zlatý déšť.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/k6J163w/cs;