Fungují hospodářské sankce?

CAMBRIDGE – Ve zprávách se objevují informace o hospodářských sankcích Západu proti Rusku, Íránu a Kubě, a to je vhodná doba ke zhodnocení debaty o tom, jak dobře tato opatření fungují. Stručná odpověď zní tak, že hospodářské sankce mají obvykle jen skromný účinek, ačkoliv mohou být zásadním nástrojem, jak dát najevo morální odhodlání. Mají-li hrát hospodářské sankce stále významnější roli ve státní politice jednadvacátého století, možná by stálo za zamyšlení, jak dobře v minulosti fungovaly.

Jak Gary Hufbauer a Jeffrey Schott uvádějí ve své klasické knize na toto téma, dějiny hospodářských sankcí sahají přinejmenším do roku 432 před Kristem, kdy řecký státník a generál Periklés vydal v reakci na únos tří aspasiánských žen takzvaný „Megarský dekret“. V novověku uplatňovaly Spojené státy hospodářské sankce z rozmanitých důvodů, od snahy Carterovy administrativy podporovat v 70. letech lidská práva až po úsilí zabránit šíření jaderných zbraní v 80. letech.

Během studené války používaly USA hospodářské sankce také za účelem destabilizace znepřátelených vlád, zejména v Latinské Americe, avšak zdá se, že sankce nehrály významnější roli ani tam, kde ke změně režimu nakonec došlo. Hospodářské sankce proti Srbsku na počátku 90. let nezabránily invazi do Bosny. A symbolické potrestání šachové legendy Bobbyho Fischera americkou vládou (za to, že v Bělehradě sehrál zápas, jenž porušil sankce) rozhodně neposkytlo úlevu obléhanému Sarajevu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/bsOOQYX/cs;