0

DNA: proroctví nebo prokletí?

NEW YORK: Šamani a jasnovidci, kouzelníci a čarodějové se už od nepaměti snaží přečíst a ovládnout budoucnost. Dnes se k nim připojují genetikové. Pokud se totiž vědcům podaří dekódovat genetický kód a přečíst jeho instrukce, budou prý v ruce držet klíč ke všem lidským chorobám a predispozicím.

Biotechnologické firmy na základě výsledků výzkumů investovaly do sekvenčních technologií a vyvinuly prediktivní testy, jimiž lze určit, kdo, ač asymptomatický, je geneticky predisponovaný k rostoucímu počtu genetických chorob a běžnějších poruch, jako jsou například některé druhy rakoviny. Někteří vědci jsou dokonce přesvědčeni, že genetické testy jednou významně přispějí k předpovídání behaviorálních dispozic a osobnostních rysů – včetně predispozice k duševním chorobám, homosexualitě, závislosti a dokonce vůli podstupovat riziko, neprůbojnosti a nábožnosti. Některé futuristické scénáře slibují, že znalost genetické informace posílí kontrolu nad chováním i nemocemi.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

Genetické testy se od jiných klinických testů značně liší. Lze je použít k určení zdravotního stavu zdravých lidí, kteří nemají důvod domnívat se, že jejich zdraví je nějak ohroženo. Poskytují pravděpodobnostní údaje o náchylnosti člověka k některým onemocněním, která se mohou, ale nemusí, někdy ve vzdálené budoucnosti projevit; jsou zdrojem informací, jež se týkají nejen budoucnosti testované osoby, ale i jejích rodinných příslušníků.

Tyto informace představují jedno z mnohých nebezpečí, která zde číhají, a je nemálo těch, kteří se právě o tuto otázku intenzivně zajímají.

Někteří lidé věří, že tyto prediktivní informace rozšíří dnešní terapeutické obzory. I když ale genetické testy odhalí, že je testovaná osoba v nebezpečí, nemusí být tato informace nijak zvlášť prakticky přínosná. Navzdory dlouholetým slibům mají testy obrovský náskok před vývojem vlastních terapií. Na druhé straně pak například genetická predispozice k duševně oslabující nemoci, na níž není lék, může po svém zveřejnění člověka vystavit stigmatizaci a diskriminaci.

Člověk „predisponovaný“ kupříkladu k rakovině může mít biologické rysy, které zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny; skutečný projev nemoci je ovšem ovlivněn celou řadou proměnných faktorů. Ve společnosti se bohužel predispozice mnohdy kvalifikuje jako samotná choroba. V neklinických souvislostech mohou jednotlivci, u nichž existuje budoucí riziko, být vnímáni jako lidé, kteří si „zaslouží“ jiné zacházení, aniž by se s určitostí vědělo, zda u nich choroba vůbec kdy propukne. Okolní společnost, která je označí za „rizikové osoby“, se na ně pak může dívat jako na lidi nezpůsobilé pro výkon běžných činností.

Takové genetické „cejchování“ může stát u vzniku jakési podtřídy jednotlivců, jejichž geny je odsuzují k diskriminaci. Proto se mnozí lidé, kteří nějaké zdravotní riziko tuší, poněvadž se v jejich rodině vyskytuje, odmítají podrobit genetickým testům. Například ze všech osob, které jsou ohroženy Huntingtonovou chorobou, jen asi 15 % odmítá podstoupit test, který by jim poskytl definitivní informaci.

Lidé, kteří uvažují o genetickém testování, tak stojí před obtížným rozhodnutím. K čemu je genetická informace o chorobě, kterou nelze léčit? Měla by se zdravá žena, u níž byla diagnostikována náchylnost ke vzniku rakoviny prsu, podrobit preventivní mastektomii? Měly by být informováni její děti další členové rodiny, kteří mohou být podobně ohroženi? Jaké jsou dopady genetického vyšetření na rodičovské plánování? Odstraňování genetických stavů nakonec vždy závisí na řízeném pohlavním rozmnožování. Genetická selekce, která může zmenšit naše břemeno chorob, pak ale hraničí s noční můrou s tváří eugeniky.

Zatímco pacient má z testování jen malý nebo vůbec žádný užitek, jiní mohou mít veliký zájem na tom, aby mu testování umožnili. Prediktivní informace umožňují různým organizacím snižovat náklady či zvyšovat zisky. Rostoucí cena zdravotní péče a pojištění například vede pojišťovny k tomu, aby se zbavovaly klientů, kteří trpí „nelukrativními“, tj. odškodnitelnými nemocemi.

Potřeba zisku žene zaměstnavatele k testování zaměstnanců, aby se zjistilo, kdo je nejproduktivnější a kdo má sklon k nemocnosti, což by mohlo vést k nákladným nárokům na odškodnění. Firmy nakládající s toxickými látkami chtějí znát, kteří jejich pracovníci jsou geneticky citliví na toxické látky. Školy, adopční agentury, hypotéční společnosti, rejstříky dárců orgánů – ti všichni mají zájem o informace o genetických predispozicích.

Avšak ze všeho nejvíc živí expanzi genetického testování tlak biotechnologického průmyslu, který na nárůstu testů ohromně vydělá. Ve Spojených státech dnes probíhá více než 450 výzkumných programů zabývajících se genetickým testováním. V sázce je čím dál víc obchod, neboť dnes už je možné testovat predispozice k tak běžným chorobám, jako jsou rakovina prsu nebo srdeční choroby, kde je potencionální trh obrovský.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

V genetickém předpovídání se snoubí vědecké možnosti, hospodářské zájmy a naděje a očekávání spotřebitelů. Schopnost předvídat stále větší počet komplexních i běžných nemocí na jedné straně podporuje rozvoj testování, ale zároveň vyvolává mnohá etická dilemata. Zájem institucí o prediktivní informace z genetických testů se dostává do rozporu s právy a zájmy jednotlivců. Snaha předpovědět náchylnost k chování (narozdíl od nemoci) tento rozpor jen znásobí.

Genetické testy dnes poskytují pravděpodobné, nejisté a často i nedostačující informace. I kdyby ale jednou byly dovedeny k dokonalosti, jak jich máme využívat? Lze se vyhnout vytvoření oné genetické podtřídy lidí? Má na konci našeho hledání být jakási „genetická správkárna“, kde se napravují geny, které předáváme našim dětem? Můžeme si při získávání kontroly nad chorobami dovolit osobovat kontrolu nad rozmnožováním? Tyto a další otázky se budou se stále větší naléhavostí vynořovat z moře pochybností o ekonomické efektivnosti a snižování nákladů, které utvářejí úsilí dnešních šamanů přečíst, zhodnotit a ovládnout budoucnost tohoto věku biotechnologie.