1

Bezpečnost na olympiádě v Soči

MOSKVA – Když se ruský prezident Vladimír Putin v roce 2007 vydal do Guatemaly, aby podpořil nabídku své země, že uspořádá letošní zimní olympiádu v Soči, věděl, že vyhrát bude nejsnazší krok celého postupu. Leckdo žertoval, že navrhnout subtropické přímořské letovisko pro soupeření v zimních sportech může jedině Rusko. Zatímco však strach z nedostatku sněhu v okolních horách či z neschopnosti Ruska vybudovat včas potřebnou infrastrukturu od chvíle, kdy se Rusko stalo pořadatelem her, postupně opadává, jedna významná obava trvá: hrozba terorismu.

Soči leží v severokavkazském regionu, který po rozpadu Sovětského svazu zažil dlouhé a brutální ozbrojené povstání v Čečensku, zatímco semeništěm islamistického extremismu a terorismu se později stal zejména sousední Dagestán. Ostatně Putin si získal širokou podporu ruského lidu právě rozhodným a nemilosrdným řešením separatismu na Severním Kavkaze – a tato podpora pomohla přesvědčit tehdejšího prezidenta Borise Jelcina, aby v roce 1999 Putina jmenoval svým nástupcem.

Jakmile byl Putin v úřadu, podařilo se mu vojenským vítězstvím a politikou usmíření pacifikovat Čečensko, které zůstalo spíše feudálním chanátem připojeným k Rusku než skutečnou součástí Ruské federace. V posledních deseti letech tak s Čečenskem – a uvnitř Čečenska – přetrvává mír.

Jako zarputilejší výzva se ukázal terorismus. Když se válka v Čečensku blížila roku 2002 ke konci, teroristé ze Severního Kavkazu si vzali jako rukojmí stovky lidí v moskevském divadle. V roce 2004 zase ozbrojená skupina přepadla stovky školáků v severoosetském Beslanu. Jen při těchto dvou útocích zemřelo víc než 500 lidí.