7

Adaptace na novou globalizaci

BERKELEY – Země po celém světě přehodnocují podmínky zapojení do globálního obchodu. To není nutně špatně; ve skutečnosti je uznání negativních efektů globalizace na miliony pracovníků v pokročilých ekonomikách dlouho opožděné. Nová obchodní politika však musí být založena na jasném porozumění toho, jak se globalizace vyvíjí, ne na zpátečnické vizi vycházející z posledních 30 let.

Globalizace světu hodně pomohla. Výzkum od McKinsey Global Institute (MGI) ukazuje, že díky globálnímu pohybu zboží, služeb, financí, dat a osob je světové HDP o více než 10% vyšší – jen za rok 2014 to bylo nějakých 7,8 bilionu dolarů – než by bylo, kdyby ekonomiky zůstaly uzavřené.

Více propojené země zachycují největší podíl této přidané hodnoty. Například Spojeným státům, které jsou třetí ze 195 zemí na Indexu propojenosti MGI, se dařilo vcelku dobře. Rozvíjející se tržní ekonomiky také sklidily velké zisky a to díky industrializaci orientované na export, která sloužila jako odrazový můstek pro rychlý růst.

A přece, i když globalizace narovnala nerovnost mezi zeměmi, zhoršila mezi nimi příjmovou nerovnost. Mezi lety 1998 a 2008 nezažila střední třída v rozvinutých ekonomikách žádný příjmový růst, zatímco příjmy u těch na špičce globálního dělení příjmů vyletěly o téměř 70%. Lidé s nejvyššími příjmy v USA, kteří tvoří zhruba polovinu globálního top 1%, sklidili významný podíl z benefitu globalizace.