7

Adaptace na novou globalizaci

BERKELEY – Země po celém světě přehodnocují podmínky zapojení do globálního obchodu. To není nutně špatně; ve skutečnosti je uznání negativních efektů globalizace na miliony pracovníků v pokročilých ekonomikách dlouho opožděné. Nová obchodní politika však musí být založena na jasném porozumění toho, jak se globalizace vyvíjí, ne na zpátečnické vizi vycházející z posledních 30 let.

Globalizace světu hodně pomohla. Výzkum od McKinsey Global Institute (MGI) ukazuje, že díky globálnímu pohybu zboží, služeb, financí, dat a osob je světové HDP o více než 10% vyšší – jen za rok 2014 to bylo nějakých 7,8 bilionu dolarů – než by bylo, kdyby ekonomiky zůstaly uzavřené.

Více propojené země zachycují největší podíl této přidané hodnoty. Například Spojeným státům, které jsou třetí ze 195 zemí na Indexu propojenosti MGI, se dařilo vcelku dobře. Rozvíjející se tržní ekonomiky také sklidily velké zisky a to díky industrializaci orientované na export, která sloužila jako odrazový můstek pro rychlý růst.

A přece, i když globalizace narovnala nerovnost mezi zeměmi, zhoršila mezi nimi příjmovou nerovnost. Mezi lety 1998 a 2008 nezažila střední třída v rozvinutých ekonomikách žádný příjmový růst, zatímco příjmy u těch na špičce globálního dělení příjmů vyletěly o téměř 70%. Lidé s nejvyššími příjmy v USA, kteří tvoří zhruba polovinu globálního top 1%, sklidili významný podíl z benefitu globalizace.

Jistě, to vše není, dokonce ani z většinové části, výsledek globalizace. Hlavním viníkem je technologická proměna, která automatizuje rutinní manuální a kognitivní činnost, zatímco zvyšuje poptávku po vysoce kvalifikovaných pracovnících. Konkurence v importu a přetahovaní pracovní síly z rozvíjejících se ekonomik však také hráliroli. A co je možná ještě podstatnější, ukázali se jako nápadnější cíle strachu a odporu voličů.

V průmyslu a regionech, které jsou nejvíce zasaženy konkurencí v importu, nyní přetekla míra léta bublající nespokojenosti, což nahrálo populistům, kteří slibují oslabit globalizaci. Ale s tím, jak pokročilé ekonomiky přepracovávají obchodní politiku, je nyní zásadní, aby chápali, že globalizace již prochází významnou strukturální transformací.

Od globální finanční krize prudce opadly přeshraniční kapitálové toky, protože se banky pod tíhou nových nařízení stahují. Mezi lety 1997 a 2007 rostl globální obchod dvakrát rychleji než globální HDP; od roku 2010 naopak růst globálního HDP předstihl obchod.

Za zpomalením obchodu stojí jak cyklické, tak sekulární síly. Investice byly po léta slabé. Růst Číny se zpomalil – sekulární trend, který bude zvrácen jen s malou pravděpodobností. A zdá se, že expanze globálních dodavatelských řetězců dosáhla hranice své efektivity. Ve zkratce, pomalejší globální obchod bude pravděpodobně novou normou.

Nic z toho neříká, že globalizace je na ústupu. Stává se spíše digitálním fenoménem. Před pouhými patnácti lety přeshraniční digitální toky prakticky neexistovaly; dnes mají na globální ekonomický růst větší vliv, než tradiční pohyb obchodovaného zboží.

Objem přeshraničních toků dat od roku 2005 stoupl 45 krát a očekává se, že v průběhu příštích pěti let stoupne ještě devětkrát. Uživatelé na celém světě mohou streamovat poslední singl Beyoncé ihned po jeho vypuštění. Výrobce v Jižní Karolíně může použít e-commerce platformu Alibaba k nákupu komponent u čínského dodavatele. Mladá dívka v Keni se může učit matematiku přes Khan Academy. Osmdesát procent studentů, kteří studují online kurzy Coursera, žije mimo Spojené státy.

Toto nové fórum digitální globalizace je více o znalostech, než o kapitálu či pracovní síle. Vyžaduje internetové připojení místo poštovní přepravy. Omezuje bariéry ke vstupu, posiluje konkurenci a mění pravidla, podle kterých se tento business dělá.

Vezměme si exportní aktivity, které se kdysi zdály mimo dosah malých obchodů, kterým chyběly zdroje k nalezení mezinárodních vyhlídek či k orientaci v přeshraniční administrativě. Digitální platformy jako je Alibaba a Amazon nyní umožňují i malým podnikatelům propojení přímo na zákazníky a dodavatele po celém světě a přeměnit se tak na “micro multinationals.“ Facebook odhaduje, že 50 milionů malých obchodů je na jeho platformě, což je o 25 milionů více než v roce 2013; v průměru 30% facebookových fanoušků těchto firem je z jiných zemí.

Zatímco digitální technologie otevírají dveře pro malé firmy a jednotlivce k podílu na globální ekonomice, neexistuje záruka, že jimi projde dostatečné množství. Bude to vyžadovat opatření, která jim pomohou využít příležitostí nového globálního trhu.

USA sice odstoupily od Trans-pacifického partnerství (TPP), ale mnoho z témat, kterým se tato úmluva věnovala, stále vyžaduje globální pravidla. Na vzestupu jsou požadavky na lokalizační údaje a protekcionismus, a vážnými problémy se stala ochrana dat a kybernetická bezpečnost. Při absenci TPP bude rozhodující, aby se našly nějaké další mechanizmy pro zavedení nových principů pro digitální obchod dvacátého prvního století, s větším důrazem na ochranu intelektuálního vlastnictví, přeshraničního toku dat a obchodu ve službách.

Pokročilé ekonomiky musí zároveň pomoci zaměstnancům získat dovednosti nezbytné pro kvalifikované pracovní pozice v digitální ekonomice. Celoživotní vzdělávání nemůže být pouze sloganem; musí se stát realitou. Přeškolení uprostřed kariéry musí být k dispozici nejen těm, kdo přišli o práci kvůli zahraniční konkurenci, ale také těm, kdo čelí konkurenci v podobě stále pokračující automatizace. Tréninkové programy by měly být schopné poskytnout nové dovednosti v řádu měsíců, ne let, a měly by být doprovázeny programy, které podporují příjmy pracovníků během přeškolování a pomáhají jim přesídlit za lepší prací.

Většina rozvinutých ekonomik, včetně USA, nereagovala adekvátně na potřeby společenství či jednotlivců, které za sebou nechala globalizace. Adresnost směrem k těmto potřebám má nyní prvořadou důležitost. Efektivní reakce bude vyžadovat taková opatření, která pomohou lidem v adaptaci na současnost a dají jim schopnost využít budoucích příležitostí v další fázi digitální globalizace.