NEW YORK: Britští soudci ze Sněmovny lordů začnou tento týden znovu projednávat (poté, co zpackali první pokus), zda-li by měl být generál Augusto Pinochet nadále v zemi zadržován pro případné vydání do Španělska. Případ vyvolal mnoho diskusí na téma amnestií, jakou si Pinochet sám sobě před mnoha lety udělil.
Někteří komentátoři, od liberálního polského ex-disidenta Adama Michnika po ultrakonservativního amerického senátora Jesse Helmse, jsou proti obžalování Pinocheta na základě toho, že pokud nebude takovým diktátorům umožněn odchod z politické scény bez ohrožení jejich beztrestnosti, nebude vůbec možné je přesvědčit, aby se vzdali moci.
V případě Pinocheta zle nalézt jeden ahistorický aspekt této argumentace. Pinochet neabdikoval dobrovolně. Neměl na výběr. Po uchvácení moci v září roku 1973, po mučení a zavraždění tisíců lidí v procesech při upevňování své moci, potřeboval Pinochet ukotvit také svoji legitimitu, a to na domácí půdě i v zahraničí. A tak diktátor vyhlásil v roce 1980 ústavu, která požadovala, aby bylo jeho setrvání ve funkci presidenta o osm let později předmětem plebiscitu. Tento plebiscit byl naplánován na 5. října 1988, až patnáct let po Pinochetově puči.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account?
Log in
NEW YORK: Britští soudci ze Sněmovny lordů začnou tento týden znovu projednávat (poté, co zpackali první pokus), zda-li by měl být generál Augusto Pinochet nadále v zemi zadržován pro případné vydání do Španělska. Případ vyvolal mnoho diskusí na téma amnestií, jakou si Pinochet sám sobě před mnoha lety udělil.
Někteří komentátoři, od liberálního polského ex-disidenta Adama Michnika po ultrakonservativního amerického senátora Jesse Helmse, jsou proti obžalování Pinocheta na základě toho, že pokud nebude takovým diktátorům umožněn odchod z politické scény bez ohrožení jejich beztrestnosti, nebude vůbec možné je přesvědčit, aby se vzdali moci.
V případě Pinocheta zle nalézt jeden ahistorický aspekt této argumentace. Pinochet neabdikoval dobrovolně. Neměl na výběr. Po uchvácení moci v září roku 1973, po mučení a zavraždění tisíců lidí v procesech při upevňování své moci, potřeboval Pinochet ukotvit také svoji legitimitu, a to na domácí půdě i v zahraničí. A tak diktátor vyhlásil v roce 1980 ústavu, která požadovala, aby bylo jeho setrvání ve funkci presidenta o osm let později předmětem plebiscitu. Tento plebiscit byl naplánován na 5. října 1988, až patnáct let po Pinochetově puči.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in