Diagnóza jako veřejná politika

Když přemýšlíme o lékařské diagnóze, obvykle uvažujeme v intencích vědy. Konvenční (a přesná) moudrost říká, že choroby jsou pojmenovány a klasifikovány na základě vědeckého výzkumu. Například revize Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD) Světové zdravotnické organizace, k nimž dochází přibližně jednou za deset let, odrážejí pokroky ve vědeckém chápání chorob a zranění.

Katalogizace a pojmenovávání chorob je podmínkou a současně produktem vědeckého výzkumu. Jak by lékaři mohli vysvětlovat a zvládat nemoci, kdyby neměli společný jazyk pro jevy, které zkoumají? ICD zahrnuje celé spektrum lidských nemocí a poranění, její aktualizace odrážejí nejlepší nové znalosti a připravují půdu pro příští vlnu lékařských pokroků.

Formální klasifikace chorob však má i další aspekt, který souvisí s řadou důležitých sociálních funkcí. Poskytuje soustavu názvů a numerických kódů nemocí pro stanovování a sledování zdravotnických výdajů a služeb. Vlády, pojišťovny i pacienti tato jména a kódy používají při účetnictví a sestavování rozpočtů.