3

Financování boje proti změně klimatu

PAŘÍŽ – Změna klimatu už napříč rozvojovým světem páchá velké škody. Vietnam například uvedl, že přírodní katastrofy, jejichž důsledky v některých případech zhoršila právě změna klimatu, zapříčinily roční ztráty odpovídající 2 % jeho HDP. Delší sucha a častější záplavy v zemích závislých na zemědělství, třeba Etiopii, ohrožují dodávky potravin a živobytí části obyvatel.

Jak se mezinárodní společenství chystá na prosincovou Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži, výraznou prioritou se musí stát určení a optimalizace zdrojů financování boje proti změně klimatu. Dobře přizpůsobeny přispět jsou rozvojové banky jako Francouzská agentura rozvoje (AFD), jíž jsem výkonnou ředitelkou.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

V prvé řadě rozvojové banky mohou financovat projekty, které prospějí jak rozvoji, tak životnímu prostředí. Globální oteplování je dnes podstatným faktorem, který je třeba zvažovat při plánování každého rozvojového projektu. Důsledky změny klimatu mohou například představovat závažná rizika pro infrastrukturu – zemědělské zavlažování, veřejnou dopravu či téměř cokoli dalšího. Rostoucí příjmy – cíl každého rozvojového úsilí – přitom téměř vždy znamenají vyšší spotřebu přírodních zdrojů a energie, což vede ke vzniku více emisí a dalšího oteplování.

Takové vzájemně propojené vazby mezi globálním oteplováním a rozvojem vysvětlují, proč francouzská vláda vyžaduje, aby alespoň 50 % financování, jejž AFD poskytuje, směřovalo do rozvojových projektů, které mají pozitivní dopady na životní prostředí. K příkladům patří větrné farmy v Etiopii, lepší správa lesů na Madagaskaru, celostátní klimatické plány v Indonésii a Vietnamu a čistá městská doprava v Kolumbii.

Rozvojové banky také mohou hrát důležitou úlohu při formování finančních nástrojů, které umožní soukromým investorům přispět k boji proti změně klimatu. Výzva pro dnešní financování už se ale netýká jen kvantity. Přestože dnes k potenciálním zdrojům financování klimaticky příznivého rozvoje patří penzijní fondy, pojišťovací společnosti, nadace a fondy suverénního bohatství, často chybí mechanismy, které by zajistily, že investice poputují do dobře zacílených a efektivních projektů.

Jedním řešením jsou „zelené“ (či „klimatické“) dluhopisy. Tyto instrumenty mají veškeré rysy konvenčních dluhopisů, ale opírají se o investice přispívající k udržitelnému rozvoji nebo boji proti změně klimatu.

Donedávna zelené dluhopisy vydalo jen několik málo organizací a vlád, mimo jiné Světová banka, americký stát Massachusetts a francouzský region Île de France, a obecně se jednalo o nevysoké částky. V posledních dvou letech ale vstoupili na trh noví aktéři a objemy prudce stouply. Emise zelených dluhopisů v roce 2014 převýšily celkový úhrn z předchozích let.

Nadto poptávka předčí nabídku. Nabídka posledních dluhopisů nedokázala uspokojit všechny zájemce – a trend bude zřejmě pokračovat. Pojišťovnictví se zavázalo, že do konce roku 2015 své zelené investice zdvojnásobí, na 84 miliard dolarů. V září zase tři velké penzijní fondy ze Severní Ameriky a Evropy ohlásily plány na zvýšení účasti na nízkouhlíkových investicích o víc než 31 miliard dolarů do roku 2020.

Jak se trhy s těmito dluhopisy roz��iřují, je nutné je lépe označovat a certifikovat. Dnes neexistují harmonizované standardy. Kvalita aktiv, o něž se dluhopisy opírají, závisí výhradně na dobré vůli a odborných schopnostech emitenta. Je zapotřebí vyvinout konkrétní zásady a metodiky hodnocení. V této souvislosti je krokem vpřed nedávné rozhodnutí koalice institucionálních investorů měřit a vykazovat uhlíkovou stopu u investic za nejméně 500 miliard dolarů.

AFD v září vydala klimatické dluhopisy za miliardu eur, přičemž jedním z cílů bylo přispět k rozvoji konkrétních standardů kvality. Za pomoci přední agentury, která provádí rating sociální zodpovědnosti firem, jsme investorům dokázali předložit solidní informace – a proces řízení zodpovědnosti – ohledně přímého dopadu portfolia na emise skleníkových plynů. U projektů financovaných z těchto dluhopisů se skutečně vyžadovalo splnění přísných kritérií, včetně předběžné analýzy uhlíkové stopy, doložení zřetelného a významného vlivu na změnu klimatu a nastavení v souladu s obecnějšími strategiemi realizovanými místními aktéry a státy.

Fake news or real views Learn More

Klimatické dluhopisy mají potenciál posílit možnosti zemí a institucí při plnění vymahatelných závazků ke snižování emisí CO2. Mají-li však být efektivní, budou potřebovat jasné zásady a spolehlivý hodnoticí rámec. Teď, když se přední představitelé zemí a institucí z celého světa připravují na prosincové setkání v Paříži, by se správné nastavení financování mělo stát vysokou prioritou.

Z angličtiny přeložil David Daduč