NEW YORK – Svět vstoupil do éry, ve které jsou lidé vysídlováni nebývalou rychlostí. V roce 2014 donutil konflikt a pronásledování opustit domovy 42 500 lidí denně, což je téměř čtyřnásobek oproti roku 2010.Téměř 60 milionů lidí je nyní nuceně vysídleno – od druhé světové války zcela bezkonkurenční krize.
Je to sice neakceptovatelné, ale není to nevyhnutelné. V roce 1945 reagoval svět na nejsmrtelnější konflikt lidské historie založením OSN. Jako vedoucí uprchlických a rozvojových agentur OSN dnes vyzýváme svět k reakci na tento dramatický zvrat a to takovou, která lidem poskytne prostředky potřebné k obnově jejich životů. Věříme, že cesta vpřed začíná s Udržitelnými rozvojovými cíli 2030, které OSN jednomyslně přijalo minulé září a kterými potvrzuje svůj slib “nenechat nikoho za sebou“ v boji proti chudobě a nerovnosti.
Současný přístup mezinárodního společenství k vysidlování spoléhá především na humanitární pomoc, která poskytuje rychlou a život zachraňující úlevu, zatím co probíhá hledání permanentního řešení. Řešení se však ukazují nepolapitelnější než kdy jindy. Jen 1% uprchlíků se bylo schopno v roce 2014 vrátit domů. Absolutní většina vystěhovaných netráví v exilu dny či měsíce, ale roky či dekády a někdy dokonce celý život. Riskují, že budou opuštění.
NEW YORK – Svět vstoupil do éry, ve které jsou lidé vysídlováni nebývalou rychlostí. V roce 2014 donutil konflikt a pronásledování opustit domovy 42 500 lidí denně, což je téměř čtyřnásobek oproti roku 2010.Téměř 60 milionů lidí je nyní nuceně vysídleno – od druhé světové války zcela bezkonkurenční krize.
Je to sice neakceptovatelné, ale není to nevyhnutelné. V roce 1945 reagoval svět na nejsmrtelnější konflikt lidské historie založením OSN. Jako vedoucí uprchlických a rozvojových agentur OSN dnes vyzýváme svět k reakci na tento dramatický zvrat a to takovou, která lidem poskytne prostředky potřebné k obnově jejich životů. Věříme, že cesta vpřed začíná s Udržitelnými rozvojovými cíli 2030, které OSN jednomyslně přijalo minulé září a kterými potvrzuje svůj slib “nenechat nikoho za sebou“ v boji proti chudobě a nerovnosti.
Současný přístup mezinárodního společenství k vysidlování spoléhá především na humanitární pomoc, která poskytuje rychlou a život zachraňující úlevu, zatím co probíhá hledání permanentního řešení. Řešení se však ukazují nepolapitelnější než kdy jindy. Jen 1% uprchlíků se bylo schopno v roce 2014 vrátit domů. Absolutní většina vystěhovaných netráví v exilu dny či měsíce, ale roky či dekády a někdy dokonce celý život. Riskují, že budou opuštění.