arezki10_RAJESH JANTILALAFP via Getty Images_southafricaprotest Rajesh Jantilal/AFP via Getty Images

Skrytá inflační rizika pro rozvojový svět

ABIDŽAN/PAŘÍŽ – Zatímco se globální hospodářství začíná vynořovat z krize covidu-19, poradit si s inflačními riziky bude mnohem větší výzvou v rozvojových zemích než ve vyspělých ekonomikách. Odráží to povahu šoků vyvolávajících inflaci a fakt, že zemím s nižšími příjmy schází výbava k tomu, aby na ně rozhodně reagovaly. Kombinace určitých šoků a slabých míst by tak mohla vážně ohrozit hospodářskou stabilitu a prosperitu těchto zemí.

V prvé řadě jsou rozvojové země mnohem silněji vystaveny vlivům environmentálních šoků, jejichž četnost a závažnost budou v důsledku změny klimatu narůstat. Extrémní povětrnostní události vlastně působí jako negativní šoky na straně nabídky a zapříčiňují úbytek produkce a vzestup cen – pro tvůrce měnových politik ty nejnáročnější podmínky. Několik zemí, mimo jiné Nigérie a Srí Lanka, zažívá aktuálně raketový růst cen potravin, zatímco sucho a navazující hladomor na Madagaskaru jsou další neúprosnou připomínkou zranitelnosti afrických rozvojových zemí.

Silněji vystavené jsou rozvojové ekonomiky i vlivům finančních šoků. Ve vyspělých ekonomikách se měnová politika dříve či později normalizuje, a je-li určitým vodítkem dřívější zkušenost, mnohé rozvíjející se trhy a chudé země zažijí masivní odlivy kapitálu. Strašák úprku kapitálu může být nejvýraznější v chudších ekonomikách, zejména pokud jej bude provázet ztenčení rozvojové pomoci. Taková nenadálá uvíznutí s sebou přinášejí svá vlastní politická dilemata, především síly stlačující směnné kurzy. Tvůrci politik buď mohou nechat své měny devalvovat, což by roztáčelo inflaci, anebo zvýšit úrokové sazby, což by nepříznivě postihlo růst a udržitelnost dluhu.

https://prosyn.org/dFXIzFccs