0

Nový směr pro globální zdraví

NEW YORK – Dnešní úroveň mezinárodní spolupráce může člověka snadno rozladit, avšak globální zdraví zůstává oblastí, v níž se svět dokáže spojit a vykonat mnoho dobrého. Během posledních dvanácti let zajistily mezinárodní iniciativy léčbu HIV/AIDS pro miliony lidí, rozšířily dětskou imunizaci a podnítily dramatický růst globální podpory řešení dalších zdravotnických problémů, od malárie po zdraví matek.

Mezinárodní podpora globálního zdraví je investicí do budoucí prosperity rozvojových zemí a blahobytu jejich obyvatel. Je to investice, kterou si nejbohatší země světa mohou docela dobře dovolit.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Například Spojené státy jsou hlavním přispěvatelem globální zdravotnické pomoci, která v roce 2013 činila pouhých 0,23% celkových amerických výdajů. Návratnost této investice je pozoruhodná. Dětská úmrtnost prudce klesá. Miliony lidí, kteří by jinak zahynuli na HIV/AIDS, jsou stále naživu. Země, které se v minulosti řadily k příjemcům pomoci, jsou stále soběstačnější – a v důsledku toho se staly lepšími obchodními a strategickými partnery.

Zdravotnické potřeby nízkopříjmových a středněpříjmových zemí se však dnes mění. K dramatickým změnám v oblasti urbanizace, globálního obchodu a spotřebitelských trhů – které v bohatých zemích trvaly celá desetiletí – dochází rychlejším tempem, v mnohem větším měřítku a v zemích, které jsou stále chudé. Tyto trendy přinesly značný zdravotnický užitek, jako jsou lepší hygienické podmínky a vyšší produkce potravin, ale zároveň daly vzniknout také značným překážkám.

Ebola je jedním z dobře sledovaných případů. Od roku 1976, kdy byla tato nemoc poprvé identifikována, až do začátku letošního roku zabila méně než 2000 lidí, vesměs ve střední Africe. V roce 2014 usmrtil tento virus více než trojnásobek tohoto počtu, přičemž dostatečný počet případů se rozšířil i mezinárodně, takže začal dominovat večerním zprávám a vystrašil voliče v nedávných amerických státních a místních volbách.

Významným důvodem je růst malých a středních měst. Urbanizace v západní Africe se zvyšuje tempem 3% ročně (oproti 0,2% v Severní Americe a 0,3% v Evropě). Výsledkem je rozšiřování osídlení, kdy milion nebo méně lidí musí vzít zavděk omezenou veřejně zdravotnickou infrastrukturou.

Tato stěsnaná města jsou ideálními inkubátory výskytu nových infekčních onemocnění, jako je ebola. Vzhledem k většímu objemu obchodu a cestování v regionu se výskyty této nemoci budou pravděpodobně šířit, než se podaří zajistit jejich mezinárodní kontrolu.

Dalším příkladem měnících se globálních zdravotnických potřeb je ohromně rychlý vzestup srdečních onemocnění, rakoviny a dalších nenakažlivých nemocí (NCD) v nízkopříjmových a středněpříjmových státech. Tyto nemoci, které se kdysi považovaly za výlučný problém zámožných zemí, se rychle stávají hlavní příčinou úmrtí a disability (poškození života neschopností či nemohoucností) v rozvojových regionech a v roce 2013 zabily téměř osm milionů lidí před dosažením šedesáti let věku.

V nedávné zprávě financované Radou pro zahraniční vztahy zdůrazňujeme kontrast mezi rostoucím tempem výskytu srdečních onemocnění, rakoviny, cukrovky a dalších NCD v rozvojových zemích a úspěchem mezinárodního úsilí v boji proti HIV/AIDS a dalším nakažlivým nemocem. Od roku 1990 do roku 2010 se počet případů úmrtí a disability v důsledku NCD v nízkopříjmových zemích zvyšoval o 300% rychlejším tempem, než jakým se snižoval počet infekčních onemocnění.

Na vysoké míře NCD se podílejí některé z týchž faktorů, které hrály roli i při nedávném výskytu eboly. Obyvatelé hustě osídlených městských oblastí v rozvíjejících se ekonomikách se často potýkají se znečištěním vnitřního i venkovního prostředí a v průměru mají horší přístup k dostatečné výživě. Většina zdravotnických systémů v těchto zemích není stavěna na péči o chronicky nemocné osoby nebo na prevenci a postrádá základní prvky ochrany spotřebitele. Od roku 1970 do roku 2000 se v rozvojových zemích ztrojnásobila spotřeba cigaret. Nemoci, jimž lze ve vysokopříjmových zemích předcházet, například rakovina děložního čípku, nebo je léčit, například cukrovka, jsou v rozvojových zemích často rozsudkem smrti.

Mezinárodní investice se těmto změněným globálním zdravotnickým potřebám zatím nepřizpůsobily, zejména s ohledem na NCD. V roce 2010 bylo na každý rok ztracený v důsledku úmrtí nebo disability (měřeno pomocí takzvaného ukazatele DALY, což je rok života vážený disabilitou) v souvislosti s HIV/AIDS vynaloženo z mezinárodní pomoci 69,38 dolaru, na DALY v souvislosti s malárií bylo vynaloženo 16,27 dolaru a na DALY v souvislosti se špatným zdravím matky, novorozence či dítěte to bylo 5,42 dolaru. Pouhých 0,09 dolaru však bylo vynaloženo na DALY ztracený v důsledku srdečních onemocnění, rakoviny a dalších NCD.

Vznikající epidemie NCD se zatím zhoršuje. Světové ekonomické fórum předpovídá, že rozvojové země zaznamenají do roku 2030 v důsledku těchto nemocí ztráty ve výši 21,3 bilionu dolarů.

Pokrok v oblasti NCD je však možný. Navzdory mnohem vyšší míře obezity ve vysokopříjmových zemích tam počet předčasných úmrtí nebo disability v důsledku srdečních onemocnění, rakoviny a dalších NCD výrazně klesá. Většina nástrojů a politik stojících za tímto úspěchem je levná, ale v rozvojových zemích se široce nezavádějí. Patří mezi ně levné léky snižující počet infarktů, vakcíny na prevenci rakoviny děložního čípku a stejné daně na tabák a pravidla upravující tabákovou reklamu, které dramaticky snížily procento kuřáků v celé Evropě a USA. Pilotní programy úspěšně integrovaly tyto nástroje a politiky do dárcovských programů boje proti HIV/AIDS a dalším infekčním nemocím v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích.

Fake news or real views Learn More

Kdyby nízkopříjmové a středněpříjmové země dokázaly v příštích deseti letech zlepšovat prevenci a léčbu NCD stejným tempem, jako to v letech 2000 až 2013 dokázal průměrný bohatý stát, pak by odvrátily více než pět milionů úmrtí. Taková návratnost je srovnatelná s nejúspěšnějšími globálními zdravotnickými investicemi do HIV a dětské imunizace, přičemž se tato investice vyplatí ze stejného důvodu: pokojná a začleňující globální ekonomika předpokládá zdravější a produktivnější životy občanů.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.