9

Mohou evropské banky zachránit EU?

NEW YORK – Pokuta v řádu miliard dolarů, již nedávno vláda USA vyměřila německé Deutsche Bank za vnucené prodeje hypotečních cenných papírů ve Spojených státech, nepomohla příliš ke zlepšení důvěry v Evropskou unii, již nadále tíží pomalý hospodářský růst, vysoká nezaměstnanost, těžkosti s přistěhovalectvím a narůstající nejistota. Skandál Deutsche Bank ovšem zaměřil reflektory na možnost krajního východiska z nouze – určitou „přihrávku Ave Maria,“ řečeno pojmoslovím amerického fotbalu –, které by teoreticky mohlo evropský projekt zachránit.

Přestože na eurozónu připadá kolem 20 % světového HDP, nemá banku ani jiný ústav finančních služeb v první desítce globálního žebříčku FT 500. Dominové účinky tak roztříštěné a zranitelné bankovní soustavy se zřetelně promítají do relativně chabého výkonu Evropy v dalších sektorech, třeba technologiích a energetice, které mají zásadní význam pro ekonomickou budoucnost členů EU.

Evropa netrpí nedostatkem bank: Německo jich má přes 1500, Itálie přes 600. Mnohé z nich jsou ale takzvané „zombie banky,“ typické příliš vysokým počtem poboček, nízkým počtem vkladů a náklady na financování, jimiž dalece převyšují své úspěšnější protějšky.

Podle Mezinárodního měnového fondu zůstává slabá a neschopná vytvářet udržitelné zisky asi třetina evropského bankovního sektoru, představující aktiva v hodnotě 8,5 bilionu dolarů. To vše představuje významná rizika negativního vývoje pro hospodářství EU a v posledku pro celý evropský politický experiment.