Thomas Lohnes/Getty Images

Mohou evropské banky zachránit EU?

NEW YORK – Pokuta v řádu miliard dolarů, již nedávno vláda USA vyměřila německé Deutsche Bank za vnucené prodeje hypotečních cenných papírů ve Spojených státech, nepomohla příliš ke zlepšení důvěry v Evropskou unii, již nadále tíží pomalý hospodářský růst, vysoká nezaměstnanost, těžkosti s přistěhovalectvím a narůstající nejistota. Skandál Deutsche Bank ovšem zaměřil reflektory na možnost krajního východiska z nouze – určitou „přihrávku Ave Maria,“ řečeno pojmoslovím amerického fotbalu –, které by teoreticky mohlo evropský projekt zachránit.

Přestože na eurozónu připadá kolem 20 % světového HDP, nemá banku ani jiný ústav finančních služeb v první desítce globálního žebříčku FT 500. Dominové účinky tak roztříštěné a zranitelné bankovní soustavy se zřetelně promítají do relativně chabého výkonu Evropy v dalších sektorech, třeba technologiích a energetice, které mají zásadní význam pro ekonomickou budoucnost členů EU.

Evropa netrpí nedostatkem bank: Německo jich má přes 1500, Itálie přes 600. Mnohé z nich jsou ale takzvané „zombie banky,“ typické příliš vysokým počtem poboček, nízkým počtem vkladů a náklady na financování, jimiž dalece převyšují své úspěšnější protějšky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/hf5z3ib/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.