0

Diety na míru?

Po celý život jsme vystaveni účinkům složité směsice sloučenin obsažených v potravinách. Spletité biochemické procesy vytahují z jídla energii a další užitečné složky, které nám umožňují růst a fungovat. Dnes zjišťujeme, že naše zdraví ovlivňuje i řada sloučenin, které nám v minulosti připadaly nevýznamné. Například lykopen obsažený v omáčkách z vařených rajčat může pomáhat při prevenci rakoviny prostaty.

Každý samozřejmě ví, že potraviny mohou mít na zdraví pozitivní i negativní dopad. Strava možná nikdy nevyléčí žádnou konkrétní chorobu, ale jídelníček bohatý na ovoce a zeleninu, obilniny a rostlinné oleje nabízí ochranu před mnoha typy rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a dalších chorob spojovaných se stářím. Problém pro vědce i spotřebitele představuje skutečnost, že přínos není u každého stejný.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Potřebujeme tedy porozumět otázce, jak to, co jíme, působí na naše tělo – nebo konkrétněji na naše geny –, a ovlivňuje tak naše zdraví. Touto otázkou se zabývá obor zvaný nutrigenomika. Dlouhodobým cílem nutrigenomiky je definovat, jak celé tělo reaguje na potraviny, s využitím takzvané „biologie systémů“.

Každá buňka v našem těle (s výjimkou zralých červených krvinek) – u dospělého člověka je jich asi 50 bilionů – obsahuje kopie naší DNA, které jsou pevně svinuté, takže vytvářejí 46 samostatných uzlíčků zvaných chromozomy. Tyto chromozomy jsou uloženy v jádře buňky (nukleu) a tvoří 22 odpovídajících si párů, které jsou vždy složeny z jednoho chromozomu od každého z biologických rodičů, a navíc jeden chromozom X od matky a jeden chromozom X nebo Y od otce, přičemž kombinace XX z nás činí dívku a kombinace XY chlapce.

V DNA jsou uloženy informace, které jsou životně důležité pro růst, obnovu, nahrazování a správné fungování našich buněk. Skládá se ze dvou šroubovic – vytvořených z fosfátu a cukru –, na něž jsou navěšeny čtyři jedinečné chemické sloučeniny (báze DNA). Existují přibližně tři miliardy bází a posloupnost, v jaké se vyskytují, tvoří náš genetický kód neboli lidský genom.

Uvnitř genetického kódu existuje 30 000-40 000 vysoce organizovaných oblastí zvaných geny. Ty představují základní jednotku dědičnosti, a nejste-li jednovaječné dvojče, pak kombinace genů zděděná po rodičích je jedinečná pouze pro vás. Geny, které máte, vytvářejí váš genotyp. Výsledný produkt, například barva očí, je pak vaším fenotypem.

Genotypizaci lze využít ke stanovení, které geny máte, ale nedokáže vždy předpovědět váš fenotyp. Dědičnost některých vlastností včetně barvy očí je jednoduchá. Většina fenotypů je však výsledkem složité mnohagenové interakce, prostředí a volby životního stylu. Patří sem i riziko, že u vás propukne celá řada věkem podmíněných onemocnění.

Geny kódují proteiny, dělníky těla, kteří nevznikají přímo z DNA, protože nehovoří stejným jazykem. Kyselina ribonukleová (RNA) se chová jako tlumočník v procesu zvaném transkripce (čtení genů). Překlad z RNA vytváří trojrozměrné proteiny z kombinací 22 základních aminokyselin – ty jsou základní pouze proto, že je naše těla nedokážou vytvářet, a tak je musí získávat ze stravy. Produkované proteiny, jejich množství a vlastnosti souhrnně vytvářejí proteom a jejich aktivita v kombinaci nebo v reakci na signály zevnitř či zvnějšku těla pak tvoří náš metabolismus.

Složitost nutrigenomiky je taková, že již není možné, aby nutriční vědci pracovali osamoceně. Základní podmínkou pokroku jsou také expertizy v celé řadě odlišných oblasti – molekulární a buněčné biologii, matematice a statistice, výživě a dietologii, chemii potravin a společenských vědách.

Za tímto účelem se 22 předních skupin sjednotilo a vytvořilo Evropskou nutrigenomickou organizaci neboli NuGO. Ta je financována Evropskou komisí a vůbec poprvé dává vědcům z organizací, které spolu obvykle soupeří o finance a nejlepší výzkumné pracovníky, skutečnou příležitost pracovat společně. Obtíže vyplývající z profesního žargonu, organizační struktury a vzdálenosti jsou více než vyváženy přínosností integrace nutrigenomických zařízení a odborných poznatků, což zajišťuje kooperativní využití znalostí a jejich aplikaci v nutričním výzkumu.

Nutrigenomika není svatým grálem výživy, ale stejně tak není bezvýznamná pro všechny lidi s výjimkou ustrašené, ale zámožné hrstky osob, které si budou moci dovolit nové potravinové produkty, jakmile dorazí na trh. Stanovení struktury DNA a sekvence lidského genomu vneslo revoluci do biologie a medicíny. Vytvořilo nové specializace a prohloubilo naše chápání nemocí. Jen zřídkakdy nám však tyto znalosti umožňují kontrolovat výsledek – prevenci namísto léčby. Ani v jednadvacátém století nedokážeme popsat zdraví jinak než jako absenci nemoci.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Nové technologie dneška umožňují definovat zdraví prostřednictvím vzorců genového vyjádření, produkce proteinů a metabolické reakce. Při aplikaci na výživu nám nutrigenomika umožní pochopit a – co je možná ještě důležitější – manipulovat s individuální reakcí na existující potraviny tak, aby to prospívalo našemu zdraví.

Pro některé lidi to bude znamenat nákladné genetické testování a diety na míru, ale pro většinu ostatních to bude znamenat realistické rady založené na viditelně doložitelných fenotypech – například na sklonu k přibírání na váze nebo na nesnášenlivosti či alergické reakci na určité druhy jídel. Především je však nutrigenomika příslibem zajištění zdravé nezávislosti, ve kterou každý v pozdějších letech doufá.