CAMBRIDGE – Od chvíle, kdy ekonomové odhalili, do jaké míry univerzity přispívají k hospodářskému růstu, věnují politici vysokému školství bedlivou pozornost. Přitom však mnohdy špatně chápou roli univerzit, což podkopává jejich politiku.
Například americký prezident Barack Obama opakovaně zdůrazňuje potřebu zvýšit procento mladých Američanů, kteří získají univerzitní diplom. To je bezpochyby chvályhodný cíl, který může přispět k prosperitě země a pomoci mladým lidem uskutečnit americký sen. Ekonomové, kteří studují vztah mezi vzděláním a hospodářským růstem, však potvrzují to, co naznačuje i selský rozum: počet univerzitních diplomů není zdaleka tak důležitý jako otázka, nakolik dobře se u studentů rozvinou kognitivní schopnosti, jako jsou kritické myšlení nebo schopnost řešit problémy.
Neschopnost uznat tento argument může mít vážné důsledky. V době, kdy se státy hlásí k politice masového vysokého školství, se v porovnání se systémem vzdělávání elit dramaticky zvyšují náklady na správu univerzit. Protože musí vlády podporovat mnoho jiných programů – a protože se lidé brání vyšším daním –, je stále těžší najít peníze na financování tohoto úsilí. Univerzity se tudíž musí snažit poskytovat kvalitní vzdělání většímu počtu studentů a přitom utrácet co nejméně peněz.
CAMBRIDGE – Od chvíle, kdy ekonomové odhalili, do jaké míry univerzity přispívají k hospodářskému růstu, věnují politici vysokému školství bedlivou pozornost. Přitom však mnohdy špatně chápou roli univerzit, což podkopává jejich politiku.
Například americký prezident Barack Obama opakovaně zdůrazňuje potřebu zvýšit procento mladých Američanů, kteří získají univerzitní diplom. To je bezpochyby chvályhodný cíl, který může přispět k prosperitě země a pomoci mladým lidem uskutečnit americký sen. Ekonomové, kteří studují vztah mezi vzděláním a hospodářským růstem, však potvrzují to, co naznačuje i selský rozum: počet univerzitních diplomů není zdaleka tak důležitý jako otázka, nakolik dobře se u studentů rozvinou kognitivní schopnosti, jako jsou kritické myšlení nebo schopnost řešit problémy.
Neschopnost uznat tento argument může mít vážné důsledky. V době, kdy se státy hlásí k politice masového vysokého školství, se v porovnání se systémem vzdělávání elit dramaticky zvyšují náklady na správu univerzit. Protože musí vlády podporovat mnoho jiných programů – a protože se lidé brání vyšším daním –, je stále těžší najít peníze na financování tohoto úsilí. Univerzity se tudíž musí snažit poskytovat kvalitní vzdělání většímu počtu studentů a přitom utrácet co nejméně peněz.