BERKELEY – V bezvýchodných politických situacích, které nedávno ochromily dvě největší demokracie světa, totiž Indii a Spojené státy, obvykle prozíraví vůdci obou zemí slovy Williama Butlera Yeatse postrádali veškeré přesvědčení, zatímco ti pomýlení a plytcí byli plni vášnivé horlivosti. Navíc se nezdá, že by tato vášeň jakkoliv ochabovala.
Když ekonomicky negramotní lidé v USA vidí všude kolem sebe bídu pramenící ze ztráty zaměstnání, propadlých hypoték a stále zjevnějšího úpadku mezinárodního postavení Ameriky, nechávají se ve svém hněvu unášet zpozdilými zastánci fiskální rovnosti, svírají bible a projevují dětinské chápání americké ústavy. Jejich snažení však jen hloubí americké ekonomice větší díru a ještě více ztěžuje zotavení. Dokonce i jejich patroni, kteří mají averzi k daním, sice vnímají snahu lůzy ochránit vlastní bohatství, ale dnes se sami obávají dopadu těchto rozmařilých myšlenek na investiční klima a ceny aktiv.
Prezident Barack Obama, jenž byl v roce 2008 zvolen s obrovskou mírou dobré vůle a naděje, dnes připomíná srnce uvízlého v reflektorech. Ví, že to, co ekonomika krátkodobě potřebuje, se liší od toho, co je třeba učinit, aby se dlouhodobě zvládl veřejný dluh, ale není schopen zajistit rozhodné vedení. Jeho pomýlené snahy o kompromis jen přiživují zuřivost jeho odpůrců.
BERKELEY – V bezvýchodných politických situacích, které nedávno ochromily dvě největší demokracie světa, totiž Indii a Spojené státy, obvykle prozíraví vůdci obou zemí slovy Williama Butlera Yeatse postrádali veškeré přesvědčení, zatímco ti pomýlení a plytcí byli plni vášnivé horlivosti. Navíc se nezdá, že by tato vášeň jakkoliv ochabovala.
Když ekonomicky negramotní lidé v USA vidí všude kolem sebe bídu pramenící ze ztráty zaměstnání, propadlých hypoték a stále zjevnějšího úpadku mezinárodního postavení Ameriky, nechávají se ve svém hněvu unášet zpozdilými zastánci fiskální rovnosti, svírají bible a projevují dětinské chápání americké ústavy. Jejich snažení však jen hloubí americké ekonomice větší díru a ještě více ztěžuje zotavení. Dokonce i jejich patroni, kteří mají averzi k daním, sice vnímají snahu lůzy ochránit vlastní bohatství, ale dnes se sami obávají dopadu těchto rozmařilých myšlenek na investiční klima a ceny aktiv.
Prezident Barack Obama, jenž byl v roce 2008 zvolen s obrovskou mírou dobré vůle a naděje, dnes připomíná srnce uvízlého v reflektorech. Ví, že to, co ekonomika krátkodobě potřebuje, se liší od toho, co je třeba učinit, aby se dlouhodobě zvládl veřejný dluh, ale není schopen zajistit rozhodné vedení. Jeho pomýlené snahy o kompromis jen přiživují zuřivost jeho odpůrců.