0

Demokratická spojenectví

Americká zahraniční spojenectví se stala tématem letošní předvolební prezidentské kampaně. Demokratický kandidát, senátor John Kerry, obvinil prezidenta George W. Bushe, že zanedbává a uráží americké spojence, zejména pak v Evropě. Kerryho administrativa by podle něj obnovila úctu k Americe ve světě.

Antiamerikanismus není v Evropě ničím novým, ale celkový pohled na Ameriku byl v minulosti obecně pozitivnější. Během studené války Spojené státy nejenže uskutečňovaly prozíravou politiku, jako byl Marshallův plán, ale představovaly také svobodu a demokracii.

Obdiv k americkým hodnotám pochopitelně neznamená, že ostatní chtějí napodobovat všechno tak, jak to zavádějí Američané. Mnozí Evropané sice obdivují americkou oddanost svobodě, ale zároveň doma upřednostňují politiku, která tlumí liberální ekonomické principy individualismu prostřednictvím robustního sociálního státu. I přes veškerou rétoriku o „staré" a „nové" Evropě prokazovaly výzkumy veřejného mínění na konci studené války, že podle dvou třetin Čechů, Poláků, Maďarů a Bulharů mají sice USA na jejich příslušné země kladný vliv, ale zároveň si jen necelá čtvrtina z nich přála importovat americké ekonomické modely.

Významným zdrojem „měkké síly" může být často i lidová kultura. Prosté položky jako džínsy, kola nebo hollywoodské filmy napomohly k dosažení příznivého výsledku přinejmenším ve dvou z nejvýznamnějších amerických cílů po roce 1945. Jedním z nich byla demokratická obnova Evropy po druhé světové válce a druhým vítězství ve válce studené. Marshallův plán a NATO se staly klíčovými nástroji ekonomické a vojenské moci, avšak lidová kultura jejich dopad zesílila. Dolary investované prostřednictvím Marshallova plánu napomohly k dosažení amerických cílů při obnově Evropy, ale totéž platí i o idejích šířených prostřednictvím americké lidové kultury.