0

Demokracie až na druhém místě

Demokracie se pomalu šíří světem. Mnoho autokracií všude na světě, od Středního východu přes Latinskou Ameriku až po Asii, činí povlovné kroky směřující k demokratičtějším a zodpovědnějším formám vlády nebo se už staly plně rozvinutými a dobře fungujícímu demokraciemi. Administrativa USA je odhodlána upevnit politické svobody v mnoha rozvojových zemích ve sféře svého vlivu; vskutku, rozšiřování demokracie se stalo úhelným kamenem americké zahraniční politiky.

Je mnoho důvodů, proč současnou demokratickou vlnu oslavovat. Demokracie se pojí s menší mírou nespravedlnosti a zneužívání, se základními občanskými a politickými svobodami a s větším citem vlád pro skutečné priority občanů. Nakolik je ale demokracie důležitá pro hospodářskou úspěšnost?

Nijak mnoho, naznačují empirické důkazy. To se může jevit překvapivě. Ostatně není snad pravda, že prakticky všechny bohaté země mají demokratickou formu vlády, zatímco nejchudší státy (obzvlášť v Africe) jsou nedemokratické? Skutečně, na celém světě je demokracie v silném vzájemném vztahu s vyššími příjmy na hlavu.

Tato korelace se však ztrácí, pohlédneme-li na dimenzi času, nikoli prostoru. Státy, které se stanou demokraciemi, v průměru nedosahují po své politické transformaci rychlejšího hospodářského růstu; naopak demokracie, jež selžou a upadnou zpět do autokracie, se v průměru nemají hůř než dřív.