PAŘÍŽ – Navzdory četnosti, s níž se slovního spojení „mezinárodní společenství“ dovoláváme, není snadné rozpoznat jeho přesný význam ani jeho původ. A jak ukázala nedávná francouzská intervence v Mali, právě z této nejasnosti vyrůstají mnohé z nejnaléhavějších zahraničněpolitických problémů dneška.
Pro někoho mezinárodní společenství jednoduše neexistuje. Pro jiné tento pojem pragmatičtěji odkazuje na všechny země, které se rozhodnou jednat společně. Podle ještě jiných přesnější definice zahrnuje všechny země s mezinárodním vlivem – tedy každou zemi, jejíž identita a svrchovanost se uznává a která se rozhodne účastnit se celosvětových diskusí a rozhodování.
Za sémantickou problematikou leží závažnější, leč neméně nejasná otázka úlohy a zodpovědnosti mezinárodního společenství. Zatímco příliš široká definice by mohla podrýt svrchovanost země, příliš úzká definice – jako ta, která podle všeho převažuje dnes – zase umožňuje šíření násilí a nestability.
To continue reading, register now.
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Neither the invasion of Ukraine nor the deepening cold war between the West and China came out of the blue. The world has been increasingly engaged over the past half-decade, or longer, in a struggle between two diametrically opposed systems of governance: open society and closed society.
frames the war in Ukraine as the latest battle for open-society ideals – one that implicates China as well.
Shlomo Ben-Ami
highlights the lessons countries like China and Iran are drawing from Vladimir Putin’s aggression, offers advice to Ukrainian peace negotiators, and considers the wisdom of Finland and Sweden's NATO membership.
Calls for a decisive Ukrainian victory have been growing as Russia’s military incompetence continues to be exposed. But with the world teetering on the edge of recession and the developing world facing a spiral of hunger and forced migration, it would be a grave error to dismiss those calling for a negotiated peace.
urges those not directly involved in the war to help the combatants envisage the terms of a negotiated peace.
PAŘÍŽ – Navzdory četnosti, s níž se slovního spojení „mezinárodní společenství“ dovoláváme, není snadné rozpoznat jeho přesný význam ani jeho původ. A jak ukázala nedávná francouzská intervence v Mali, právě z této nejasnosti vyrůstají mnohé z nejnaléhavějších zahraničněpolitických problémů dneška.
Pro někoho mezinárodní společenství jednoduše neexistuje. Pro jiné tento pojem pragmatičtěji odkazuje na všechny země, které se rozhodnou jednat společně. Podle ještě jiných přesnější definice zahrnuje všechny země s mezinárodním vlivem – tedy každou zemi, jejíž identita a svrchovanost se uznává a která se rozhodne účastnit se celosvětových diskusí a rozhodování.
Za sémantickou problematikou leží závažnější, leč neméně nejasná otázka úlohy a zodpovědnosti mezinárodního společenství. Zatímco příliš široká definice by mohla podrýt svrchovanost země, příliš úzká definice – jako ta, která podle všeho převažuje dnes – zase umožňuje šíření násilí a nestability.
To continue reading, register now.
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
orSubscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Already have an account? Log in