7

Čína tváří v tvář trhu

CAMBRIDGE – Na současné ekonomické těžkosti Číny se pohlíží jedinou optikou: neschopností vlády nechat působit trh. Tato perspektiva ale zahraniční pozorovatele přivádí k chybné interpretaci nejdůležitějších letošních událostí na devizových a akciových trzích.

Jistěže, čínské úřady různými způsoby silně intervenují. V letech 2004 až 2013 Čínská lidová banka (ČLB) nakoupila devizové rezervy v hodnotě bilionů dolarů, čímž zabránila tomu, aby žen-min-pi zhodnocovalo tak silně, jako kdyby volně plovalo. V poslední době úřady nasadily veškeré politické dělostřelectvo, které dokázaly povolat, v marné snaze zmírnit propad cen akcií během letošního léta.

Některé významné události, jež cizinci pranýřují jako důsledek vládních intervencí, jsou však ve skutečnosti opakem. Hlavním předmětem doličným je devalvace žen-min-pi vůči dolaru, k níž došlo 11. srpna – posun, který americkým politikům připomněl staré moudro: „Kroť svá přání opatrností.“ Devalvací – o pouhá 3 %, je třeba poznamenat – se projevila změna v politice ČLB, jejímž cílem je dát trhu větší vliv na směnný kurz. Dříve ČLB dovolovala hodnotě žen-min-pi kolísat každý den v 2% pásmu, ale zpravidla neumožňovala, aby se výchylky ze dne na den sčítaly. Teď závěrečný kurz každého dne ovlivní kurz dne příštího, což přináší korekce směrem k tržním hladinám.

Čínské orgány by letos v létě pravděpodobně nekonaly, kdyby nebylo sílícího tržního tlaku na devalvaci, která by mohla pomoci působit proti ochabování hospodářského růstu. Posílení růstu vlastně mohlo být prvořadou motivací pro politické lídry země, zatímco ČLB zůstala zaměřená na prosazování dlouhodobějšího cíle posilovat úlohu trhu na určování směnného kurzu.