CAMBRIDGE – S blížícími se volbami do amerického Kongresu se rozšířily otázky týkající se zdraví amerických politických institucí a budoucnosti globálního vedení USA. Někteří lidé přitom poukazují na stranický pat, který podle nich dokládá americký úpadek. Je však situace opravdu tak zlá?
Podle politoložky Sarah Binderové nebyl ideologický rozkol mezi dvěma hlavními politickými stranami v USA od konce devatenáctého století tak velký jako dnes. Navzdory současnému patu však 111. Kongres dokázal schválit velký fiskální stimul, reformu zdravotnictví, finanční regulaci, smlouvu o kontrole zbraní a revizi armádní politiky v otázce homosexuality. Je tedy zřejmé, že americký politický systém nelze odepsat (zvláště pokud má stranický pat cyklickou povahu).
Dnešní Kongres je ovšem zamořený nízkou legislativní kapacitou. Ačkoliv se ideologická vyhraněnost Američanů v posledních dvou desetiletích více než zdvojnásobila z 10% na 21% veřejnosti, většina Američanů nezastává jednolitě konzervativní či liberální postoje a chce, aby se jejich zástupci setkávali v půli cesty. Politické strany jsou však od 70. let ideologicky stále vyhraněnější.
CAMBRIDGE – S blížícími se volbami do amerického Kongresu se rozšířily otázky týkající se zdraví amerických politických institucí a budoucnosti globálního vedení USA. Někteří lidé přitom poukazují na stranický pat, který podle nich dokládá americký úpadek. Je však situace opravdu tak zlá?
Podle politoložky Sarah Binderové nebyl ideologický rozkol mezi dvěma hlavními politickými stranami v USA od konce devatenáctého století tak velký jako dnes. Navzdory současnému patu však 111. Kongres dokázal schválit velký fiskální stimul, reformu zdravotnictví, finanční regulaci, smlouvu o kontrole zbraní a revizi armádní politiky v otázce homosexuality. Je tedy zřejmé, že americký politický systém nelze odepsat (zvláště pokud má stranický pat cyklickou povahu).
Dnešní Kongres je ovšem zamořený nízkou legislativní kapacitou. Ačkoliv se ideologická vyhraněnost Američanů v posledních dvou desetiletích více než zdvojnásobila z 10% na 21% veřejnosti, většina Američanů nezastává jednolitě konzervativní či liberální postoje a chce, aby se jejich zástupci setkávali v půli cesty. Politické strany jsou však od 70. let ideologicky stále vyhraněnější.