NEW YORK – Afrika se dramaticky mění – a stejně tak se mění i postoje ostatních k ní, přičemž se zdá, že se USA konečně odhodlaly dohnat ve svém zájmu o tento kontinent Čínu, Evropu a Indii. Nedávný summit amerického prezidenta Baracka Obamy se čtyřiceti africkými hlavami států a více než dvěma sty americkými a africkými podnikatelskými špičkami naznačuje novou, sebevědomější náladu. To je povzbudivé; dokud se však budou některé kouty subsaharské Afriky dál potýkat s násilným konfliktem, chudobou a korupcí, nebude ekonomický potenciál tohoto kontinentu plně realizován.
Hospodářský růst a obchodní příležitosti Afriky jsou vzrušující a podmanivé. Třísetmilionová střední třída v tomto regionu se zvětšuje o více než 5% ročně. Kontinent představuje špičku v oblasti mobilního bankovnictví. Spotřebitelské výdaje na obyvatele se blíží indické a čínské úrovni. Mohou-li zahraniční investice v partnerství s dynamickým soukromým sektorem prospívat klíčovým odvětvím – zejména školství, zdravotnictví a infrastruktuře –, může Afrika získat široce pojatý rozvojový impulz, který její obyvatelé potřebují.
Investice a růst – „Afrika na vzestupu“ – však představují jen jednu část příběhu. Existuje také Afrika, která zápolí s konflikty a krizemi zasahujícími velkou část kontinentu, zejména desetimiliony lidí žijících v pásu zemí táhnoucím se od Mali po Somálsko. Už před nedávným vypuknutím Eboly v Libérii a Sieře Leone panovalo nebezpečí, že se Jižní Súdán, Středoafrická republika (SAR) a Mali připojí k dlouhé řadě křehkých či krachujících států, mezi které už patří i Somálsko a Demokratická republika Kongo. Etnické, náboženské, hospodářské a další formy sporů v těchto zemích až příliš často zastiňují cíle efektivního vládnutí a zajišťování nejzákladnějších služeb.
NEW YORK – Afrika se dramaticky mění – a stejně tak se mění i postoje ostatních k ní, přičemž se zdá, že se USA konečně odhodlaly dohnat ve svém zájmu o tento kontinent Čínu, Evropu a Indii. Nedávný summit amerického prezidenta Baracka Obamy se čtyřiceti africkými hlavami států a více než dvěma sty americkými a africkými podnikatelskými špičkami naznačuje novou, sebevědomější náladu. To je povzbudivé; dokud se však budou některé kouty subsaharské Afriky dál potýkat s násilným konfliktem, chudobou a korupcí, nebude ekonomický potenciál tohoto kontinentu plně realizován.
Hospodářský růst a obchodní příležitosti Afriky jsou vzrušující a podmanivé. Třísetmilionová střední třída v tomto regionu se zvětšuje o více než 5% ročně. Kontinent představuje špičku v oblasti mobilního bankovnictví. Spotřebitelské výdaje na obyvatele se blíží indické a čínské úrovni. Mohou-li zahraniční investice v partnerství s dynamickým soukromým sektorem prospívat klíčovým odvětvím – zejména školství, zdravotnictví a infrastruktuře –, může Afrika získat široce pojatý rozvojový impulz, který její obyvatelé potřebují.
Investice a růst – „Afrika na vzestupu“ – však představují jen jednu část příběhu. Existuje také Afrika, která zápolí s konflikty a krizemi zasahujícími velkou část kontinentu, zejména desetimiliony lidí žijících v pásu zemí táhnoucím se od Mali po Somálsko. Už před nedávným vypuknutím Eboly v Libérii a Sieře Leone panovalo nebezpečí, že se Jižní Súdán, Středoafrická republika (SAR) a Mali připojí k dlouhé řadě křehkých či krachujících států, mezi které už patří i Somálsko a Demokratická republika Kongo. Etnické, náboženské, hospodářské a další formy sporů v těchto zemích až příliš často zastiňují cíle efektivního vládnutí a zajišťování nejzákladnějších služeb.