NEW YORK – Vláda britského premiéra Davida Camerona ohlásila několik nejdrakoničtějších škrtů ve veřejném sektoru, o jaké se kdy vláda kterékoliv rozvinuté země pokusila. Jeho ministr školství dokonce nedávno prohlásil, že objem financí určený pro britské univerzity se sníží o plných 40%. Nejvíce šokujícím aspektem tohoto kroku je však skutečnost, že umělecké a humanitní obory budou zasaženy razantněji než obory vědecké a technické, které jsou údajně vhodnější pro podnikání.
Válka proti uměleckým a humanitním oborům není ničím novým – i když je to poprvé, co se tento boj tak přímo přesunul do Velké Británie. V 80. letech stál Ronald Reagan ve Spojených státech v čele politické a propagandistické vlny, která démonizovala Národní nadaci umění. Od té doby seškrtávají republikánské vlády výdaje na balet, poezii ve školách a sochařství, zatímco demagogové typu bývalého newyorského starosty Rudolpha Giulianiho získávají politické body útoky na kontroverzní vizuální umění.
Přístup Cameronovy vlády je však zlověstnější než stará pravicová taktika cílení na disciplíny, které lze pohrdlivě označit za jalové. Britské škrty odhalují posun v rozvinutých zemích – který rovněž započal v USA –, v jehož rámci se vlády zaměřují na ty druhy vzdělání, jež vedou ke vzniku otevřené a silné občanské společnosti a těžko potlačitelné populace.
NEW YORK – Vláda britského premiéra Davida Camerona ohlásila několik nejdrakoničtějších škrtů ve veřejném sektoru, o jaké se kdy vláda kterékoliv rozvinuté země pokusila. Jeho ministr školství dokonce nedávno prohlásil, že objem financí určený pro britské univerzity se sníží o plných 40%. Nejvíce šokujícím aspektem tohoto kroku je však skutečnost, že umělecké a humanitní obory budou zasaženy razantněji než obory vědecké a technické, které jsou údajně vhodnější pro podnikání.
Válka proti uměleckým a humanitním oborům není ničím novým – i když je to poprvé, co se tento boj tak přímo přesunul do Velké Británie. V 80. letech stál Ronald Reagan ve Spojených státech v čele politické a propagandistické vlny, která démonizovala Národní nadaci umění. Od té doby seškrtávají republikánské vlády výdaje na balet, poezii ve školách a sochařství, zatímco demagogové typu bývalého newyorského starosty Rudolpha Giulianiho získávají politické body útoky na kontroverzní vizuální umění.
Přístup Cameronovy vlády je však zlověstnější než stará pravicová taktika cílení na disciplíny, které lze pohrdlivě označit za jalové. Britské škrty odhalují posun v rozvinutých zemích – který rovněž započal v USA –, v jehož rámci se vlády zaměřují na ty druhy vzdělání, jež vedou ke vzniku otevřené a silné občanské společnosti a těžko potlačitelné populace.