LONDÝN – EkonomLiaquat Ahamed ve své knize Lords of Finance (Páni financí), oceněné Pulitzerovou cenou, vypráví historii toho, jak čtyři centrální bankéři, vedení zarytým lpěním na zlatém standardu, „rozbili svět“ a vyvolali Velkou hospodářskou krizi. Dnešní centrální bankéři velkou měrou sdílejí nový zažitý názor – o přínosech uvolněné měnové politiky. Směřují tvůrci měnových politik k opětovnému rozbití světa?
Zlatý standard, který centrální banky 20. let přivedl k chybnému řízení úrokových sazeb, čímž vyvolaly globální ekonomické zhroucení a to v posledku připravilo půdu pro druhou světovou válku, už pravověrná měnová politika nectí. Bezprecedentní období koordinované uvolněné měnové politiky od začátku finanční krize v roce 2008 by ale mohlo být neméně problematické. Vždyť viditelný účinek na finanční trhy je už teď obrovský.
Důsledek prvního řádu je jasný. Institucionální investoři zjišťují, že u všech tradičních bezpečných investic je pro ně těžké dosáhnout kladných reálných výnosů. Poskytovatelé životního pojištění například horko těžko splňují garantované míry výnosnosti. Podle nedávné zprávy Swiss Re, kdyby se státní dluhopisy bývaly obchodovaly za ceny blízké jejich „férové hodnotě,“ pojistitelé v Americe a Evropě by si v letech 2008 až 2013 vydělali asi 40-80 miliard dolarů (za předpokladu typické 50-60% alokace do aktiv s pevnými výnosy). Veřejným penzijním fondům by další 1% výnos během tohoto období zvýšil roční příjem o 40-50 miliard dolarů.
LONDÝN – EkonomLiaquat Ahamed ve své knize Lords of Finance (Páni financí), oceněné Pulitzerovou cenou, vypráví historii toho, jak čtyři centrální bankéři, vedení zarytým lpěním na zlatém standardu, „rozbili svět“ a vyvolali Velkou hospodářskou krizi. Dnešní centrální bankéři velkou měrou sdílejí nový zažitý názor – o přínosech uvolněné měnové politiky. Směřují tvůrci měnových politik k opětovnému rozbití světa?
Zlatý standard, který centrální banky 20. let přivedl k chybnému řízení úrokových sazeb, čímž vyvolaly globální ekonomické zhroucení a to v posledku připravilo půdu pro druhou světovou válku, už pravověrná měnová politika nectí. Bezprecedentní období koordinované uvolněné měnové politiky od začátku finanční krize v roce 2008 by ale mohlo být neméně problematické. Vždyť viditelný účinek na finanční trhy je už teď obrovský.
Důsledek prvního řádu je jasný. Institucionální investoři zjišťují, že u všech tradičních bezpečných investic je pro ně těžké dosáhnout kladných reálných výnosů. Poskytovatelé životního pojištění například horko těžko splňují garantované míry výnosnosti. Podle nedávné zprávy Swiss Re, kdyby se státní dluhopisy bývaly obchodovaly za ceny blízké jejich „férové hodnotě,“ pojistitelé v Americe a Evropě by si v letech 2008 až 2013 vydělali asi 40-80 miliard dolarů (za předpokladu typické 50-60% alokace do aktiv s pevnými výnosy). Veřejným penzijním fondům by další 1% výnos během tohoto období zvýšil roční příjem o 40-50 miliard dolarů.