14

Velká sjednocená ekonomická teorie?

NEW YORK – Říjnové pozastavení chodu amerických vládních institucí – které bylo výsledkem stranického patu v kongresových jednáních o rozpočtu – dobře ilustruje polarizaci, která převládá v debatách o moderní hospodářské politice.

Kohorta Johna Maynarda Keynese na jedné straně tvrdí, že vládní intervence mohou jakékoliv ekonomice pomoci překonat krizi růstem, neboť rozproudí agregátní poptávku, a tím zvýší míru zaměstnanosti. Vláda určité země, tvrdí keynesiáni, má schopnost – a zodpovědnost – vyřešit mnohé její hospodářské problémy, pokud ne všechny.

Na opačném konci stojí stoupenci rakouské školy ekonomického myšlení, zejména názorů Friedricha Hayeka. Ti tvrdí, že jedinou životaschopnou cestu ke svobodě a prosperitě představuje omezená vláda a volná soutěž. Trh je prý nejlepším arbitrem toho, jak alokovat vzácné zdroje, a měl by proto fungovat jako hlavní hnací síla ekonomiky.

V posledních letech začíná být tato dlouholetá debata stále svárlivější – a náklady spojené s patovou situací rostou. V zájmu obnovení růstu v rozvinutých ekonomikách při současném udržení silného růstu HDP a snížení chudoby v rozvojovém světě je zapotřebí jednotnější přístup k hospodářské politice – přístup, který bude čerpat z obou tradic.