0

Pošramocená demokracie

NEW YORK – Již předtím, než se íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí rozhodl zardousit i poslední zbytky „řízené demokracie“ ve své zemi, byl íránský politický systém prapodivný. Ačkoliv mají občané Íránu právo volit prezidenta, kandidáty musela nejprve prověřit Rada dohlížitelů, přičemž polovinu jejich členů vybral nikým nevolený nejvyšší vůdce.

Kandidatura byla umožněna jen mužům s neposkvrněným náboženským kreditem a loajálním k režimu, jehož nejdůležitější rozhodnutí činí nikým nevolení duchovní. Takovou postavou byl i Mír Hosejn Musáví, kterého zesnulý ajatolláh Chomejní vybral v roce 1981 do funkce premiéra.

Musáví kandidoval jako reformátor a tvrdil, že bude usilovat o větší svobodu tisku, posílení práv žen a méně zásahů do soukromého života Íránců. Naznačoval také větší pružnost při jednání se Spojenými státy.

Musávího porážku se zastáncem tvrdé linie Mahmúdem Ahmadínežádem ve volbách, které se jevily jako zfalšované, však někteří neokonzervativci v USA přijali s úlevou. Významný komentátor Max Boot přijal „výsledek voleb v Íránu s jistou mírou uspokojení“, protože Obamovi se teď bude hůře bránit izraelskému útoku na íránská jaderná zařízení. A protože je Írán nepřítel (vzpomínáte na „osu zla“ George W. Bushe?), je lepší jednat s prezidentem, který hovoří a chová se jako pomatený hrdlořez, než s rozumně působící postavou, jež slibuje reformy.