0

Jak omezit MMF a Světovou banku

CAMBRIDGE: V několika posledních týdnech se dostaly diskuse o budoucnosti Mezinárodního měnového fondu a Světové banky až na titulky denníků. Senátní komise amerických expertů, ve které jsem působil i já, totiž vydala zprávu, kterou nazvala po svém předsedovi (ekonomu Allanu Meltzerovi) Meltzerovou zprávou, jenž velmi naléhavě volala po zásadních reformách obou institucí. Nato ale vypukly transatlantické rozepře ohledně výběru nového výkonného ředitele MMF. Celý průběh hledání nového ředitele byl zcela nevhodný (například proto, že se rozvojovým zemím nedostalo žádného skutečného hlasu), nicméně byl nakonec korunován bezvadnou volbou německého finančního experta Horsta Kohlera, jenž se zjevil jakoby znenadání. A dalším důležitým faktorem diskuse se ukázalo prohlášení ministra financí USA, Laurence Summerse, který sám prohlásil, že je třeba Světovou banku zreformovat do skromnější podoby, a navíc se odvolal na své předchozí návrhy, jak dosáhnout podobných reforem, které by uskrovnily také MMF.

Skutečná diskuse se totiž vede především o velikost obou institucí. Během posledních dvaceti let hrály jak MMF, tak i Světová banka, výraznou roli zejména v rozvojovém světě, a poté rovněž v postkomunistických zemích. Bohaté země, a především USA, využívaly MMF a Světové banky jako nástrojů své finanční diplomacie. Oboje instituce byly mnohokrát USA nebo Evropou využity k přesunu peněz do vyvolených a tudíž preferovaných zemí, jako bylo Mexiko, Rusko nebo země východní Asie, a to především v časech mnohých krizí. Jak MMF, tak i Světová banka, byly rovněž zmocněny uvalit na dotyčné země, jež se na ně obrátily s prosbou o pomoc, přísné podmínky svých ekonomických programů.

Kritici MMF a Světové banky, a to včetně členů Meltzerovy komise, předpokládají, že tyto dvě instituce jsou příliš veliké, příliš mocné a příliš rozplizlé. Je totiž skutečností, že se MMF snaží uřídit hospodářské operace ve více jak 50-ti zemích světa. V mnoha zemích se MMF pokouší uplatnit své programy už mnoho desetiletí, tedy mnohem déle, než trvají vlastní ekonomická nebezpečí. Udržuje tak v prvé řadě svůj vliv, protože především USA trvají na tom, aby chudší země dodržovaly programy MMF, jestliže využívají jeho pomoci, zejména různých forem oddlužení, či získávají jiné druhy finančních pomocí, třeba i mimo MMF.

Světová banka půjčuje peníze mnoha zemím na stovky programů. Ovšem mnoho zemí, jež peníze Světové banky dostává, má kupodivu celkem normální přístup na soukromé kapitálové trhy, a tak se stává, že půjčky Světové banky tvoří jen malou část toho, co jsou si tyto země schopny vypůjčit od zbytku světa pomocí běžných tržních mechanismů.