0

Snižujte teď, šetřete později

WASHINGTON – Centrální banky po celém světě konečně zareagovaly na globální finanční krizi tím, že zorganizovaly koordinované snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu. To je vítaný krok, avšak zapotřebí je mnohem více – a rychle. Zavedou-li se ihned, mohou mít prudká snížení sazeb stále významný pozitivní dopad. Odloží-li se, bude jejich dopad pravděpodobně minimální.

Kam se člověk podívá, reagují hlavní světové centrální banky na prohlubující se krizi pomalu. Toto selhání odráží dominanci konvenční ekonomiky, která v globální komunitě centrálních bankéřů vytvořila skupinové myšlení uzavřené novým nápadům. V důsledku toho se centrálním bankám nepodařilo rozpoznat blížící se finanční cunami, a dokonce i po jeho příchodu dál vedli poslední válku proti inflaci.

Nejhoršími provinilci jsou Evropská centrální banka a Bank of England. To není nijak překvapivé, poněvadž evropští centrální bankéři jsou ve svém uvažování nejkonvenčnější a nejvíce posedlí inflací. Zároveň to vysvětluje, proč měla kontinentální Evropa tak dlouhou dobu tak vysokou nezaměstnanost.

Rada guvernérů amerického Federálního rezervního systému odvedla mnohem lepší práci, přestože i ona postupovala nárazově a křečovitě, když si opakovaně hrála na honěnou s krizí, která si ustavičně udržovala náskok jednoho kroku před politikou. Tento obraz odráží posedlost Fedu cenovou stabilitou, která podněcuje preventivní zvyšování úrokových sazeb za účelem bránění inflaci, avšak brzdí ekvivalentní preventivní snižování sazeb za účelem bránění nezaměstnanosti.