0

Jak pěstovat energii

Podle všech náznaků – od klimatických změn až po nevyzpytatelné ceny ropy – se na obzoru rýsuje globální energetická krize. Čelit této sílící výzvě znamená, že lidstvo si již nemůže dovolit ignorovat nevyčerpatelné zdroje nacházející se v organické hmotě, kterou slunce každý den poskytuje prostřednictvím fotosyntézy. Díky sluneční energii mohou rostliny absorbovat oxid uhličitý a vyrábět nejen kyslík, ale i hmotu, kterou se živí zástupci říše zvířat – a kterou naše stroje dokážou využívat k výrobě energie.

Již od neolitu (neboli pozdní doby kamenné) lidé tuto „biomasu“ pěstují, aby se uživili. Její energetický potenciál však zůstává i v dnešním světě bez povšimnutí. Počínajíce průmyslovou revolucí hledali lidé energii v uhlí a později i v ropě a zemním plynu, což však vede k vyčerpávání neobnovitelných zdrojů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Stávající alternativy pro diverzifikaci výroby energie jsou omezené. Jaderná energie má řadu nevýhod kvůli obavám z bezpečnosti a ukládání radioaktivního odpadu. Vodní energie se v široké míře využívá již dnes, zatímco energie větrná a sluneční jsou strukturálně sporadické a v nestejné míře dostupné.

Naproti tomu biomasa má několik výhod. Její zásoby jsou velké a dostupné po celém světě. Technologie potřebné k její přeměně na energii – včetně vysoce účinného spalování, zplyňování a zkapalňování v syntetické palivo – byly navíc vyvinuty již před dávnou dobou. Tato technologie se široce využívala během druhé světové války a od té doby značně pokročila.

Zároveň je však energie z biomasy obětí nefér konkurence ze strany fosilních paliv. V ceně ropy se totiž promítají náklady na její těžbu, rafinaci a distribuci, ale nikoliv náklady na vytvoření suroviny samotné. K vytvoření jednoho litru ropy je přitom zapotřebí milionů let a 200 tun rostlinné hmoty, zatímco jeden litr syntetického paliva vyžaduje pouhých 15 kilogramů rostlinné hmoty.

Po přesycení trhu s ropou, kdy její cena klesla pod 20 dolarů za barel, zájem o vývoj energie z biomasy opadl a zůstal atraktivní pouze pro „zelené“ radikály a lidi zajímající se o základní vědu. Její potenciál je však obrovský. Biomasa planety – lesy, pastviny, savany a plodiny – vytváří produktivní kapitál, který každoročně generuje desetiprocentní „návratnost“. Podobně jako baterie, kterou po vybití znovu dobije slunce, mají i tyto zásoby při správné manipulaci neomezenou obnovitelnost. Roční výnos z tohoto kapitálu se v současné době odhaduje na 60 miliard tun, přičemž na krmivo se spotřebují pouhé dvě miliardy tun a na energii 10 miliard tun.

Rozsáhlejší zodpovědné využívání tohoto energetického zdroje by přispělo k boji proti klimatickým změnám tím, že by snížilo množství uhlíku v atmosféře a zmenšilo množství fosilních paliv potřebných k výrobě energie. Jeho hojnost v jižních zemích je navíc příslibem usnadnění jejich hospodářského rozvoje. Biomasa, která byla až do dneška pokládána za „energii chudých“, by se mohla stát zdrojem bohatství, bude-li pěstována a zpracovávána s podporou mezinárodního společenství.

Za účelem výroby biopaliva by se tak daly vyvíjet „energetické plodiny“. Zbytky po lesních, zemědělských a zemědělsko-průmyslových činnostech by se daly sbírat a přeměňovat. Například šest milionů tun odpadu vytvořeného každoročně v Nigeru by se teoreticky dalo využít na úplné pokrytí energetických potřeb této země.

Pěstování energetických plodin by si však na mnoha místech bezpochyby konkurovalo s plodinami potravinovými. Podle dlouhodobých odhadů by se v časovém horizontu 50 let musela většina orné půdy na zeměkouli využívat k nakrmení světa a ochraně lesů. Oblasti vyčleněné k produkci energie, zejména biopaliva, by tak nemusely dosáhnout takové úrovně, jakou by si společnost přála. Tato konkurence by sice odhalila nové globální nedostatky, ale zároveň by vedla k vyšším cenám, což by producenty podněcovalo ke zvyšování výnosů a produktivity.

Fake news or real views Learn More

Ačkoliv by tedy pěstování energie vytvořilo nová omezení, současně by mnoha ekonomickým aktérům otevřelo nové možnosti. Zemědělec a lesní dělník by se mohli více angažovat na trhu, důlní inženýr by se mohl začít zajímat o pole s energetickými plodinami, bankéř o akcie rostlin atd. Chceme-li se však připravit na větší rozšíření energetických plodin, musíme v severně i jižně situovaných zemích zavést nové politické přístupy v zemědělství, půdním a vodním hospodářství, ochraně biodiverzity, daních na paliva, informacích i zvyšování obecného povědomí.

Staří Egypťané a Inkové praktikovali náboženství Slunce, poněvadž věřili, že právě ono stojí na počátku všeho života na zeměkouli. Věda mezitím prokázala, že tomu tak opravdu je. Dnes, kdy se spoutání obnovitelných zdrojů stalo důležitějším než kdykoliv dříve, bychom měli slunce využít k pěstování energie, stejně jako je naši předkové využívali k pěstování potravin.