Pláč nad rozlitým Parmalatem

Ve válce hodnot mezi Amerikou a velkou částí ostatního světa hraje významnou roli firemní dozor. Různé představy o tom, jakým způsobem je kapitalismus řízen, odrážejí a v některých případech i přiživují nelibost vůči USA. V devadesátých letech to vypadalo, jako by zbytek světa chtěl podnikat „po americku", tedy s aktivními kapitálovými trhy a firemními šéfy zodpovědnými akcionářům. Tato amerikanizace byla často jednoduše označována za „globalizaci".

Poté nastala zpětná reakce, kterou do značné míry rozdmýchal pád firmy Enron a další firemní skandály. Velká část světa se začala od amerického způsobu podnikání odvracet. Evropané a Asijci počali s novou energií tvrdit, že jejich model kapitalismu s sebou nese větší závazky vůči dlouhodobým hodnotám a dlouhodobé vizi. Hodnota akcionáře byla odmítána jako jakýsi výstřelek a zbytečný humbuk.

V kontinentální Evropě a některých částech Asie vždy existovala vize, v jejímž rámci se klíčové podnikatelské hodnoty soustředily na dlouhodobé instituty, zejména rodinu. Rozvětvená rodina ovšem zůstává ústředním prvkem i ve velkopodnikovém sektoru. Podle jednoho nedávného výpočtu je 17 ze sta největších německých společností v rodinných rukou, ve Francii je to 26 ze sta a v Itálii 43 ze sta.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/evTV32A/cs;