0

Plač, novorozenče

Každý rok zemřou v prvních čtyřech týdnech života čtyři miliony dětí – to je víc než 10 tisíc úmrtí denně. Většina z těchto novorozeneckých úmrtí se nezaznamenává a zůstává skryta všem kromě jejich rodin. Prakticky ke všem (99%) dochází v zemích s nízkými až středně vysokými příjmy, ale většina výzkumu a finančních prostředků se zaměřuje na supermoderní péči o 1% úmrtí, jež se vyskytnou v bohatých zemích.

Největší riziko smrti hrozí na začátku života: tři čtvrtiny všech novorozeneckých úmrtí (tři miliony) se vyskytnou během prvního týdne po porodu a přinejmenším jeden milion dětí zemře během prvního dne života, mnohé doma a bez jakékoli formální zdravotní péče. Navíc téměř 40% všech dětských úmrtí nastává v novorozeneckém období, přičemž Afrika a jižní Asie tvoří dvě třetiny tohoto čísla.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Programy usilující o záchranu života dětí v rozvojovém světě se bohužel zaměřily především na zápal plic, průjmová onemocnění, malárii a příčiny úmrtí, jimž lze předcházet očkováním po prvním měsíci života, zatímco programy bezpečného mateřství se zaměřují především na matku. Prevence novorozeneckých úmrtí tak propadla trhlinami v programech zaměřených na matky a starší děti.

To představuje tragédii, která je stejně odvratitelná jako ohromná. Nedávná série publikací o novorozencích v britském vědeckém časopise Lancet přinesla odhad, že by bylo možné zabránit 41% až 72% novorozeneckých úmrtí, kdyby se účinně zajišťovaly jednoduché úkony tam, kde je jich nejvíc zapotřebí. Jinými slovy, každoročně zbytečně zemřou až tři miliony dětí.

Těm, kdo jsou nejvíc v tísni, se nedostanou dobře známé, laciné a technicky nenáročné úkony – například imunizace proti tetanu, výlučné kojení, jednoduchá péče o děti s nízkou hmotností a antibiotika proti infekcím. Tyto úkony jsou nesmírně efektivní vůči vynaloženým nákladům a jejich slučováním a propojením s dalšími zdravotnickými programy se cena dále snižuje.

Záchrana životů vyžaduje, aby se péče k matkám a dětem v zemích s nevyšší úmrtností dostala v nejrizikovějším okamžiku. V současnosti asi pouhá polovina všech žen na celém světě rodí za přítomnosti kvalifikovaného ošetřovatele. V subsaharské Africe s kvalifikovanou péčí rodí méně než 40% žen; v Jižní Asii toto číslo nedosahuje ani 30%. Latinská Amerika a jihovýchodní Asie sice dostupnost péče prudce zvýšily, avšak vzhledem k současnému tempu vývoje v Africe bude v roce 2015 bez kvalifikované péče stále rodit 50% žen. V Etiopii využívá kvalifikovaných služeb čtvrtina žen v nejvyšší příjmové skupině, avšak pouhé 1% žen nejchudších.

Nízkopříjmové země prokázaly možnost rychlého pokroku. Srí Lanka, Indonésie, Peru i Botswana během 90. let 20. století snížily novorozeneckou úmrtnost na polovinu. Úspěch těchto států závisel na tom, že nejvyšší místa vytrvale politicky podporovala poskytování kvalitní těhotenské a novorozenecké péče.

Obzvlášť nezbytné je ucelené plánování. V Indii je zdraví novorozenců součástí národního Programu reprodukčního a dětského zdraví. V Etiopii se novorozenecká péče začleňuje do nového komunitního programu péče o zdraví.

Samozřejmě že neexistuje žádné univerzální řešení. Počty a příčiny novorozeneckých úmrtí, možnosti zdravotnictví i překážky, jež je třeba překonávat, se liší jak mezi státy, tak uvnitř států, stejně jako podpora ze strany zákonodárců a dostupnost finančních prostředků.

Navýšení výdajů na zajištění základních úkonů novorozenecké zdravotní péče při 90% dostupnosti v 75 státech s nejvyšší úmrtností se odhaduje na pouhých 4,1 miliard USD ročně. Tím by se doplnily současné výdaje ve výši 2 miliardy USD, z nichž jen asi 30% jde na úkony zaměřené konkrétně na novorozence, neboť větší část je určena na úkony, jež prospívají také matkám a starším dětem.

Fake news or real views Learn More

Dosáhnout měřitelného úbytku úmrtnosti je možné i se slabým zdravotnickým systémem. Svět ale musí začít jednat hned teď, aby shromažďoval politickou vůli a finanční zdroje potřebné k záchraně životů až tří milionů dětí, které každoročně zemřou prostě jen proto, že se narodí bez základní péče, na niž mají nárok.

Pokračovat v opomíjení nejohroženějších dětí na světě znamená vynést nad sebou rozsudek za svévolnou nelidskost, neboť se jako strana obeznámená se situací podílíme na hromadném ničení lidských životů, jež ani zdaleka není nevyhnutelné.