0

Přeshraniční bankovnictví na vlásku

LONDÝN – Závažnost krize eurozóny se konečně připouští. V sázce už nemůže být víc. Vlády a mezinárodní finanční instituce chvatně daly dohromady řešení v mezích mimořádně těsných politických a ekonomických mantinelů. Řadu otázek ohledně tohoto plánu bude ještě třeba zodpovědět a jeho realizace bude přinejmenším stejně náročná.

Cílem lídrů eurozóny teď musí být zachovat nejen jednotnou měnu, ale i přínosy finanční integrace v Evropě. Žádný jiný region na světě netěží tolik z přeshraničního bankovnictví, avšak tyto úspěchy jsou nyní v ohrožení – a s nimi i samotné evropské bankovní skupiny.

Hrozba pro přeshraniční banky vychází nejen z jejich upadajících bilancí vlivem nižší kvality suverénního dluhu a slabších růstových vyhlídek, ale také ze samotné politické reakce. Dnes už se všeobecně připouští, že evropské banky potřebují obrovské objemy nového kapitálu. Je však nutné, byť se už objevily odvážné pokusy nového Evropského bankovního úřadu určit mandát k realizaci potřebných opatření a koordinovat je, aby evropské řešení zohledňovalo síť zahraničních dceřiných společností napříč Evropou.

Mobilizovat podporu na pomoc evropským bankám bude těžké a její rozšíření na dceřiné společnosti bude ještě těžší. Přeshraniční bankovnictví prostřednictvím dceřiných společností v zahraničí je však na rozdíl od neuvážené expozice vůči suverénnímu dluhu napříč Evropou přínosné pro investory a pro domovské i hostitelské země – především v rozvíjející se střední a východní Evropě, která pro eurozónu stále představuje nejdůležitější exportní trh.