Přeshraniční bankovnictví na vlásku

LONDÝN – Závažnost krize eurozóny se konečně připouští. V sázce už nemůže být víc. Vlády a mezinárodní finanční instituce chvatně daly dohromady řešení v mezích mimořádně těsných politických a ekonomických mantinelů. Řadu otázek ohledně tohoto plánu bude ještě třeba zodpovědět a jeho realizace bude přinejmenším stejně náročná.

Cílem lídrů eurozóny teď musí být zachovat nejen jednotnou měnu, ale i přínosy finanční integrace v Evropě. Žádný jiný region na světě netěží tolik z přeshraničního bankovnictví, avšak tyto úspěchy jsou nyní v ohrožení – a s nimi i samotné evropské bankovní skupiny.

Hrozba pro přeshraniční banky vychází nejen z jejich upadajících bilancí vlivem nižší kvality suverénního dluhu a slabších růstových vyhlídek, ale také ze samotné politické reakce. Dnes už se všeobecně připouští, že evropské banky potřebují obrovské objemy nového kapitálu. Je však nutné, byť se už objevily odvážné pokusy nového Evropského bankovního úřadu určit mandát k realizaci potřebných opatření a koordinovat je, aby evropské řešení zohledňovalo síť zahraničních dceřiných společností napříč Evropou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/cUFOxlr/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.