CAMBRIDGE – Objev mocného nového nástroje schopného řešit tak rozmanité zdravotní a environmentální problémy, jako jsou malárie, lymeská borelióza a invazivní druhy, by měl být důvodem k oslavě. Jelikož však tento nástroj, nazvaný CRISPR, dokáže pozměnit celé populace divoce žijících organismů (a tedy sdílené ekosystémy), obrovskou výzvou pro vědu a společnost je zajistit, aby se tyto intervence vyvíjely zodpovědně.
Prostřednictvím selektivního křížení lidé pozměňují zvířata a rostliny už tisíce let; tyto změny ale obvykle snižují schopnost přežití a reprodukce ve volné přírodě, takže se nerozšiřují mezi divoké populace. Změny uskutečněné použitím CRISPR, který vědcům umožňuje s nebývalou přesností editovat buněčnou DNA, jsou v jednom zásadním ohledu jiné: tento postup může vyústit v „genovou průbojnost,“ přirozeně se vyskytující vlastnost některých genů, která jim umožňuje po generace se šířit populací, přestože nepřispívají k přežití (a tedy k reprodukci).
Jednoduše řečeno, můžeme dnes uvažovat o změnách divokých populací konkrétními a závažnými způsoby. Tyto změny mohou být velice pozitivní. Pozměněním některých vlastností moskytů bychom mohli omezit, nebo dokonce vymýtit odvěké metly, jako je malárie a dengue, které každoročně postihují stamiliony lidí. (Jen malárie usmrtí v průměru jedno dítě každých 90 vteřin.) Vytrvalou imunizací příslušných zvířecích populací bychom mohli předejít novým případům lymeské boreliózy a dalších chorob, které pocházejí z divokých organismů, nebo vytěsnit nově se objevující patogeny jako virus zika, u něhož byla zjištěna spojitost s epidemií zpomaleného vývoje mozku u novorozenců v Latinské Americe.
CAMBRIDGE – Objev mocného nového nástroje schopného řešit tak rozmanité zdravotní a environmentální problémy, jako jsou malárie, lymeská borelióza a invazivní druhy, by měl být důvodem k oslavě. Jelikož však tento nástroj, nazvaný CRISPR, dokáže pozměnit celé populace divoce žijících organismů (a tedy sdílené ekosystémy), obrovskou výzvou pro vědu a společnost je zajistit, aby se tyto intervence vyvíjely zodpovědně.
Prostřednictvím selektivního křížení lidé pozměňují zvířata a rostliny už tisíce let; tyto změny ale obvykle snižují schopnost přežití a reprodukce ve volné přírodě, takže se nerozšiřují mezi divoké populace. Změny uskutečněné použitím CRISPR, který vědcům umožňuje s nebývalou přesností editovat buněčnou DNA, jsou v jednom zásadním ohledu jiné: tento postup může vyústit v „genovou průbojnost,“ přirozeně se vyskytující vlastnost některých genů, která jim umožňuje po generace se šířit populací, přestože nepřispívají k přežití (a tedy k reprodukci).
Jednoduše řečeno, můžeme dnes uvažovat o změnách divokých populací konkrétními a závažnými způsoby. Tyto změny mohou být velice pozitivní. Pozměněním některých vlastností moskytů bychom mohli omezit, nebo dokonce vymýtit odvěké metly, jako je malárie a dengue, které každoročně postihují stamiliony lidí. (Jen malárie usmrtí v průměru jedno dítě každých 90 vteřin.) Vytrvalou imunizací příslušných zvířecích populací bychom mohli předejít novým případům lymeské boreliózy a dalších chorob, které pocházejí z divokých organismů, nebo vytěsnit nově se objevující patogeny jako virus zika, u něhož byla zjištěna spojitost s epidemií zpomaleného vývoje mozku u novorozenců v Latinské Americe.